Odpoveď byla označena jako užitečná
Ano, pokud to těleso do kmitání přivedeš. Hlavní silou tam je pružnost materiálu a jeho snaha vrátit se do původního stavu.
3Kdo udělil odpovědi palec? paul1, aliendrone, adam159
před 1632 dny
|
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?adam159 Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
Předčasně uzamčeno. Je třeba si uvědomit, co kmitání způsobuje. Na jedné staně je gravitace, na druhé pružina. Mezi tím těleso o hmotnosti M. pokus si můžeš hravě zrealizovat i na zemi. Zkus natáhnout pružinu s tělezem na konci třeba směrem k zemi a vypustit. Všimni si, že těleso získá hybnost, která může za jistých fyzikálních okolností způsobit překmit kolem nulového bodu – nulovým bodem je uchycení pružiny. Pohybyující se těleco pak část energie své hybnosti uloží do napínající se pružiny a procese se opakuje, dojde ke kmitání. Podstatné na tom je překonání právě nulového bodu – v reálu to je spíše nulová oblast, daná délkou pružiny v uvolněném stavu – při pohybu tělesa. Pokud tedy těleso ve stavu mikrogravitace uvízně v této zóně kmitat nebude. Pokut energii svého pohybu bude schopno předat do pružiny, ke kmitům dojde.
Edison>>> Neboj nic, těleso bude na pružině kmitat i bez gravitace. Sice moc nerozumím těm tvým „překmitům kolem nulového bodu – uchycení pružiny“, ale to je fuk.
Zkrátka i bez gravitace pokud natáhneš či stlačíš pružinu BUDE připevněné těleso kmitat (bez dalšího tlumenými kmity), až se nakonec kmitání zastaví v poloze, kdy je pružina bez napětí. Tuto polohu zpočátku překonává díky jevu zvanému SETRVAČNOST. ;) :D :D
Je to myšleno tak, že pokud těleso nepřekmitne tak, aby opět natáhlo pružinu, ke kmitání nedojde. V mikrogravitaci se tedy nohem více uplatní atmosféra co by tlumící prvek ver spojení s tvrarem a materiálem tělesa.
Záleží na jaké pružině a jak je těleso upevněno. Pak také co ještě považuješ za kmity a co už ne. Ve většině případů se jako jedna z hlavních okolností kmitu uvažuje hmotnost tělesa a působení gravitačního zrychlení na něj. To ve stavu beztíže padá. Pokud to bude nahrazené něčím jiným, lze klidně kmitat dál.
Dochy>>> Hmotnost v tom kmitání hraje roli vždy, na rozdíl od gravitace, jejíž působení může být i okrajové. ;) :)
Může být. Ale pro většinu aplikací s kmity minimálně tlumenými právě ta gravitace roli hraje. Zvlášť pokud je „těleso na pružině“ – což už trochu napovídá k uspořádání. Jo, mohlo by to být i jinak, ale podle mně je vysoká pravděpodobnost že to těleso je zkrátka na pružině pověšené a aby mohlo být kvalitně pověšené, potřebuje k tomu tu gravitaci, protože ve stavu beztíže předměty většinou nevisí (což je jedno z potenciálních lákadel vesmírného turistického průmyslu na postarší zazobance 😉 )
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2622 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |