Bude člověk v budoucnosti na elektronické čipy?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Já bych to uvítal, samozřejmě jen se základní osobní identifikací, bezpečím osobních údajů a pár volitelnými apkami usnadňující život. Podkožní čip – nehrozí ztráta OP a dalších desítek kartiček, nikdo ti je neukradne. Mávneš rukou nad pokladnou a máš zaplaceno, přiložíš ruku na bankomat a vybereš si peníze. I takhle by to mohlo vypadat. Ovšem všechno je zneužitelné, takže bych na to přistoupil jen v případě, že soukromí bude chráněno zákonem.

Zatím to k tomu spěje. Možná, že se budou čipovat děti rovnou při narození. To může mít určité výhody, jak zmiňuje kolega Kepler. Ale hrozí i určité nevýhody – já už prostě jsem takový pesimista. Například, když Vám někdo šlohne platební kartu nebo občanku, dostanete nové u přepážky. V případě, že Vám někdo „okopíruje“ čip, pak se to nebude řešit u přepážky, ale na chirurgii. V případě, že takový nenechavec nezvládá kopírovací technologie, hrozí, že si z Vás čip vyoperuje sám.

Dále hrozí, že vlastnosti takového podkožního čipu mohou narůstat. Může označovat Vaši polohu, což se může hodit, když se ztratíte v horách. Půjde ale takový čip vypnout jako třeba GPSka? Nebo budete sledovatelný kdekoli a kdykoli až do krematoria?

Bude tento čip nějak zasahovat do vaší nervové soustavy? Budou čipy spolu komunikovat? Pak byste třeba mohl telefonovat tak, že byste jen pomyslel na určitého člověka a spojení by se automaticky vytvořilo. Nebo byste se mohl připojit na nějaké vědomostní databáze. Jenže pak hrozí, že Vám někdo pošle nějaký malware a Vy se zblázníte, na někoho převedete peněžní částku nebo se stanete náckem. Nezanikne individualita? Budete to ještě Vy?

Jakmile Vám něco zašijou pod kůži, nikdy si nemůžete být jist, co to vlastně je.

Lze to domyslet i tak, že se děti nebudou při narození čipovat, ale budou se už s čipem rodit. Tedy s biočipem. Možná přímo v hlavě. Takové genetické inženýrství. Dál to ani domýšlet nechci.

Když má někdo problém se srdcem, a podstoupí operaci srdce, tak dostane kardiostimulátor. Ten pak pohání srdce (dává impulsy), není to nijak cítit – je to jako před operací, jen se musí každých asi 7 let vyměnit za nový kardiostimulátor. Není to složitá operace, kardiostimulátor je hned pod kůží, každopádně, kdo ho má, je na něm závislý.