Avatar uživatele
anonym

„Bohatství a chudobu nemají lidé v domě, ale v duši.“ Změnil se podle vás pohled na bohatství v této době?

„Bohatství a chudobu nemají lidé v domě, ale v duši.“ Změnil se podle vás pohled na bohatství v této době? Souhlasíte s výrokem?
Zdroj + autor: https://citaty­.net/citaty/4594-xenofon-bohatstvi-a-chudobu-nemaji-lide-v-dome-ale-v-dusi/

Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? annas, Drap, marci1, dust8, Speed77 před 1306 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Kepler

S výrokem souhlasím. Je však faktem, že vzrůstá podíl lidí, kteří upřednostňují materiální bohatství a pohodlí.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Speed77

Samozřejmě, že je to pravda. A i vnější a materiální bohatství vychází z toho vnitřního (znalosti/vědo­mosti, charakter, schopnosti, dovednosti).
Xenofónta dále upravuje Ciceron ve výroku: „Existují tři druhy bohatství: největší ducha, druhé těla a třetí to vnější.”

Není, co by se mělo měnit. Navíc to není dobou ani podobně. Bohatství má své definice a své dělení. Jednotlivá chápání se mohou lišit podle jednotlivců a podle směrů (hlavně filozofických. Například hedonismus vs kynismus.
Běžní lidé nad tím nepřemýšlejí (přemýšlet nad tím nebo se tí hlouběji zabývat už znamená filozofii, filozofovat). Pro běžné lidi jsou bohatství prostě peníze, luxus a tím to končí, víc nad tím slovem a jeho významem nepřemýšlejí (ani nad penězi – neví, co jsou, jak fungují. A přesto/a proto se za nimi neustále ženou – celý život a mají jich nedostatek, který neustále pociťují).
Xenofonta taky každý neznal a nezná. Takže ani tento výrok (proto to není ani názorem doby a podobně, ale jen názorem jednotlivce, i když je pravdivý).
Navíc za poslední asi jedno století se od různých „odborníků“ objevují názory, že Xenofón byl ‚podřadným‘ filozofem a že „byl spíše historikem, než filozofem.“ Vycházejí z toho, že Xenofón nepsal tak složitě jako Platon a Aristoteles a nezabýval se toliko teoretickými a abstraktními věcmi, jako spíš praktickými, vhodnými pro běžný život, pro dobrou společnost. Vychází z nepochopení starověké (a celkově) filozofie a Xenofonta. I Sokrates nebádal své žáky, že přední je zabývat se věcmi praktickými, které slouží a pomáhají nám a druhým, ulechčují náš život, dělají nás lepšími atd. Ze všech jeho žáku se touto radou řídil snad jen Xenofon.
Je to hodně nahlavu, protože titíž lidé považují třeba Cicerona za jednoho z největších filozofů historie. A nejde nazývat Cicerona kvalitním filozofem, když totéž neděláme i z Xenofóntem, protože Ciceron z Xenofonta vychází. V té době, kdy žil Ciceron bylo jen pár řeckých děl přeložených do latiny (pro Římany), ale bylo to hlavně epické spisy – beletrie, dramata a pod. Filozofie nebyla vůbec přeložena, první kdo přeložil nějaká fil. díla do latiny byl Ciceron. A přeložil právě jen Xenofonta a pak Platona – všechna jejich díla. Ze stovek filozofů si vyral právě tyto dva. Ciceron (a jeho myšlení) přímo vychází z Xenofonta, jeho názorů na formu vlády a podobně.
Prostě idioti, co říkají, že Xenofon nebyl „moudrým filozofem“ a že nebyl dostatečně inteligentní a v mnohém nepochopil Sokrata (což je další divná věc, když Sokrates nic nenapsal a vše věrohodné, co o něm víme – i z jeho názorů, postojů prochází právě od Xenofonta. Pak už jen od Platona, který si ale Sokrata přetvořil k obrazu svému a prostřednictvím jeho osoby předával pouze svou filozofii, své názory).
Třeba jedním z takových chytrolínů byl i Bertrand Russell. Před dvacátým stoletím nikdo o Xenofontovi nepochyboval a za celý starověk (plný vzdělaných lidí, filozofů, vědců, vynálezů,..) byl řazen mezi vůbec nejlepší filozofy. Jeho filozofie byla pragmatická – účelné a praktické věci pro lidi, odborné spisy, snadné vyjadřování (složité mylšenky vyjdřené jednoduše – uměl psát), rétorika, historie, společnost, politika, válka a válečné umění, ekonomie (věda, kterou sám založil jeho dílem Oikonomikos – O hospodaření), dále se zabýval jednotlivými disciplínami, dovednostmi, člověkem, náboženstvím, vztahy a „klasickým“ filozofováním (spravedlnost, dobro a zlo, život, smysl věcí, důležitost,.. a desítkami dalšími).
Jeho spisy se řídil i Filip a Alexandr Makedonský. (Filozoficky, orientačně, politicky – budování říše, osobní život, válka, postupy při dobývání,…). I Aristoteles z něj z velké míry vycházel (mj. taky učitel Alexandra Velikého). Jako plno dalších filozofů, vědců, spisovatelů a pod.
Za mě nejlepší autor a v dnenší době nejpodceňovanější. Nebo spíš nejopomíjenější, hlavně i ve filozofii.

Vnitřní a vnější bohatství nejde do proitkladu (pokud člověk není kynistou). I vnitřní bohatství vyhází z vnějších prostředků, z peněz, z civiliizace, z názorů/znalostí ostatních, z knih a dalších (a naopak, ty zase vycházejí z vnitřního). Bohatství je měřitelné, vše má svou cenu. Vynálezy, civilizace, čas, pokrok, vývoj, dobré mravy a charakter, zdraví, do jisté míry štěstí vycházejí z bohatství. Peníze/bohatství jsou však prostředkem, nikoli konečným cílem. Vnímat dobře vnižtřní bohatství a na vnější se dívat shora je hloupé. Peníze ani bohatsví nejsou špatné ani neužitečné (a co je užitečné…je i správné).

Zdroj: https://citaty­.net/citaty/11883-marcus-tullius-cicero-existuji-tri-druhy-bohatstvi-nejvetsi-ducha-druh/

Upravil/a: Speed77

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
annas

ˇDuchovní bohatství x materiálnímu bohatství.

Připomněla jsem si Vánoce. Už jsem zde několikrát uváděla. Ztratil se jejich duchovní charakter, ale převažuje materiální stránka, shánění dárku, až běsnění. po nich. Zřejmě to souvisí častěii s nevěřícími. Ten záměr podporuje reklama.

Je pravda, že bez peněz se nedá žít ale záleží na skromnosti. či náročnosti dotyčných. Neplatilo kdysi, že jedni rodiče uživili třeba 10 dětí, ale dnes jedno dítě neuživí ani rodiče? I to svědčí o tom, že se vytrácí láska, tedy city, které stojí proti rozumu …

Podle starověkých filosofů duše = dnes rozum byly podstatou člověka, Takže je opravdu důležité, které myšlenky převáží v hlavě.

Myslím, proto jsem. Proto bohatství, nejen hmotné, ale třeba i duchovní (to, jak člověk přemýšlí, umí atd.) by nemělo vyvolávat závist, nenávist, zlo.

Podle zákona dialektiky, bohužel, vše souvisí s něčím.

Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
marci1

„Když jde ďábel pro duši, ukazuje bohatství a krásný život s nasazenou maskou anděla.“ 🙂
Groot

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Drap

S výrokem souhlasím. Mám stejný, nebo podobn názor už dlouho. Bohužel, v dnešní době se přece jen upřednostňují peníze a majetek ke škodě nás všech.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Mc Merkurion

… no, sice je to pravda, ale všechny tydle rádoby ušlechtilé myšlenky a názory maj jedno společný >>> bohužel ušlechtilou a neposkvrněnou duší, na rozdíl od bohatství v domě se nenažeru !!!!
… a jestli se změnil v dnešní době pohled na bohatství ??? ne, vo peníze šlo, jde a půjde dál v první řadě … už od počátku věků …

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Rilika25

Příspěvek smazán administrátorem.

před 1161 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Speed77

Když věšina lidá uslyší: „Bohatství a chudobu nemají lidé v domě, ale v duši,” tak samozřejmě, že se s tím ztotožní, i když to nikdy předtím neslyšeli, příjmou to za své, věří tomu, je to přece „jasné.“ Ale to je spousta Xenofóntových myšlenek, jsou prosté, zakládají si kolikrát na stručnosti, jednoduchosti a velkých pravdách. Pravdách, které dříve nebyly tak zřejmé, dokud jsme na ně někde nenarazili a nedověděli se o nich (slyšeli, četli,…). I když o tom lidi předtím ani nepřemýšleli, ale je to přeci „jasné!“ :D
Jako spousta jeho názorů/citátů: https://citaty­.net/autori/xe­nofon/

před 1306 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek