Čechům nahrávala skutečnost, že Rakousko-Uhersko během Světové války odmítalo řešit národnostní otázky a že tuto válku prohrálo. Český exil v čele s bývalým říšským poslancem Tomášem Garriguem Masarykem, francouzským generálem Milanem Rastislavem Štefánikem a diplomatem Edvardem Benešem prosazoval během války u mocností Dohody vznik samostatného státu Čechů a Slováků. Významnou roli rovněž sehrála vojenská činnost čsl. legií v Rusku, za kterou jim hrozil trest za velezradu, zvláště po bitvě u Zborova. Situace byla složitá a vyhlášení samostatnosti jen tak do klína nespadlo. Více v https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Vznik_%C4%8Ces­koslovenska

Snad víte, co vzniku naší republiky předcházelo, nebylo to určitě ze den na den.

„Když se podíváme na české dějiny, ukáže se, že na klíčových okamžicích se většina odborníků shodne
Stačí si uvědomit, že “Vznik československé republiky v roce 1918 své pevné místo mezi přelomovými událostmi má. "Mezi evropskými státy, které byly zmítány nacionalismem či komunismem, převraty a vedly lokální spory, bylo prvorepublikové Československo stabilním státem. A je to Masarykova zásluha,“ https://zpravy­.idnes.cz/28-rijen-1918-velka-udalost-a-ktera-je-dalsi-fcs-/domaci.aspx?c=A051027­_083034_domaci_jpl

"Když 27. října 1918 vídeňská vláda vyjádřila ochotu jednat o mírových podmínkách prezidenta Wilsona, Pražané to pochopili jako kapitulaci monarchie. Vypukly živelné demonstrace, které 28. října 1918 vyvrcholily vyhlášením samostatnosti a v zemi převzal moc Národní výbor, reprezentovaný pěticí „mužů 28. října“ – Čechy Aloisem Rašínem, Františkem Soukupem, Jiřím Stříbrným, Antonínem Švehlou a Slovákem Vavrem Šrobárem.
http://www.ces­katelevize.cz/ct24/do­maci/1436443-prvni-republiku-vyhlasila-petice-muzu-28-rijna
–
Do klína nám zřejmě spadlla Podkarpatská Rus.

„Autoři nové knihy s dlouhým názvem Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918−1946 se zaměřují se především na 20 let první republiky a leckdy nesnadné propojování československého "dálného východu“ se zbytkem státu.

Také zásadní dějinné události se někdy přihodí bezmála mimoděk. Podkarpatská Rus proto spadla Praze v roce 1918 do klína tak trochu sama. Představitelům této oblasti bylo jasné, že po rozpadu Rakouska-Uherska si nemohou nárokovat samostatnost.

Ke komu se tedy přičlenit? Proti Maďarsku, Polsku, či dokonce Rusku mluvila historická zkušenost. Nejednotní a svou národnostní a jazykovou identitu teprve hledající Rusíni se na žádné z těchto voleb nemohli shodnout. Navíc zde žilo mnoho Židů, Slováků a dalších etnik. Praha jim tak nějak zbyla…

Ani připojení k Československu ale neprovázelo všeobecné nadšení. Obyvatelstvo, sevřené každodenními starostmi, se politikou většinou vůbec nevzrušovalo − a jak to bývá, brzy se nestačilo divit. atd.

https://archiv­.ihned.cz/c1-65645470-rychlik-ryklikova-podkarpatska-rus-vysehrad-kniha-recenze

Jen objektivní výklad historie může vést k poznání minulosti a poučení pro budoucnost … Když dva dělají totéž, není to totéž… který úhled pohledu převažuje?
–
Co na to Zdeněk Mahler? Pamětník „první Masarykovy republiky“ Zemřel 17. března 2018.

Jde o rozhovor z 28. 10 2013.

J. G. „ideály a naděje. Co z nich ale dnes zbylo? A je vlastně co slavit? “

Z. M.

"Ale samozřejmě. Mluví se třeba o tom, že nám republika spadla do klína, že nám ji mocnosti věnovaly darem… anebo že šlo o pouhý slepenec. Dokonce i někteří velmi vzdělaní lidé dnes prohlašují, že nejšťastnějším obdobím českých dějin byla Bílá hora. A naopak tím nejtragičtějším právě 28. říjen 1918.

V té době se šťastnou shodou okolností vynořilo několik velmi siných osobností s těmi nejvyššími kvalitami.

Dnes už se zapomíná i na to, že Masaryka v emigraci finančně vydatně podporovali američtí krajané. Třicet tisíc těchto krajanů žijících v USA pak vstoupilo do US Army, aby v Evropě bojovali ve jménu své svobodné vlasti – Československa! Měřeno dnešními hodnotami, jde o něco neuvěřitelného, nevídaného a jen těžko pochopitelného.

atd. "
Jan Gazdík

https://zpravy­.aktualne.cz/do­maci/masaryk-nepodal-korupcnikovi-ruku-klaus-ho-amnestoval/r~f0d0fa­0a3fc411e3909e0025900fe­a04/

Upravil/a: annas

Další výlupek na zdejších stránkách, kterému aniž by sám hnul prstem, není nic svaté. A přitom by stačilo jen si pozorněji prostudovat dějiny.

Upravil/a: quentos

Na provokativní otázku (nebo otázku ignoranta?)
snad ani nemá smysl odpovídat, obzvláště, když
tazatel svá tvrzení ani nepodloží odkazem…

Nebo, Kryšpíne, doplníte odkaz na rakouský zdroj?

Záleží na úhlu pohledu. Legionář od Zborova má právo říkat, že ano. Veliký tatíček Masaryk ovšem rozpoutal svoji „zahraniční akci“ teprve poté (1915), co dostal echo, že po návratu na něj čeká vězení a dost možná špagát (však jste četli Švejka, tenkrát stačlo málo, schytalo se „pobuřování“ – a tresty byly exemplární, aby se udržela patřičná morálka). Takže žádný „hrdinný“ prvoplánový úmysl, nýbrž obyčejná z nouze cnost. Masaryk a jeho podržtaška Beneš by navzdory existenci legií v žádném případě neuspěli, pokud by idiotská zahraniční politika hraběte Czernina doslova NEDONUTILA Dohodu akceptovat fakt, že s Rakousko-Uherskem se nelze dohodnout a uzavřít separátní mír. (a tato snaha tu byla především z okolí císaře Karla, Dohoda fakt vzniku samostatného Československa akceptovala až na samém konci války)

Samotný převrat byl neplánovaný (začalo to jako další z výbuchů všeobecné nespokojenosti – nedostatek potravin/hlad, nízké mzdy, nucené nákupy státních dluhopisů atd. >> zkrátka totální hospodářský kolaps), naprosto spontánní a úspěšný POUZE díky šťastné náhodě – maďarští a rumunští vojáci podléhající pražskému vojenskému velitelství (po 4 letech války) zkrátka odmítli jakýkoliv další boj (měli války po krk a chtěli domů).

A tak se najednou ze všech stali demokraté, vlastenci, bojovníci za nezávislost – podobně jako po 2. světové se z mraků lidí stali „komunisté“. Jestli tedy naše samostatnost byla vybojována, pak to bylo pouze hrstkou lidí – legionářů. Ostatní můžou akorát šoupat nohami včetně samotného Masaryka, jakkoliv jeho zastřešující a kabinetní role byla v konečném důsledku VELMI významná. BEZ legií by ale neznamenal NIC!

Tudíž – pokud odmyslíme to malé množství legionářů, tak samostatnost nám doslova spadla do klína – přesně jak píšeš – pouze jako „vedlejší produkt“ všeobecné nespokojenosti s situací, nijak vážně jsme o ni nebojovali. :)

Pozorne som si preštudovala doterajšie odpovede. Každá má v istom smere pravdu. Ale…
Nebola tu len túžba po vlastnom štáte, nebyť závislí na prehnitom mocnárstve. Bez podpory medzinárodného spoločenstva by k vzniku samostatného štátu nedošlo.
Jeden zo stimulov na vytvorenie samostatnej Československej republiky okrem naozaj vlasteneckých, bol aj politický. Vytvoriť takzvaný „Sanitný kordon“ zo štátov okolo hraníc na zabránenie prieniku nového Červeného Ruska, neskôr SSSR, do Europy. Touto myšlienkou mocní a vlády europskych štátov a USA pod vedením amerického prezidenta Woodrowa Wilsona (14 bodov mierového programu USA z 8.1.1918 bod.10. „Národom Rakúsko-Uhorska, ktorých miesto medzi národmi, prajeme si, aby bolo zabezpečené a zaistené, má byť poskytnutá prvá možnosť na autonómny vývoj.“) na blokáciu bolševíckych ídeí, ako „slučku okolo krku“, chceli potlačiť bolševizmus nielen v Rusku, ale aj pokusy o bolševické Nemecko a Maďarskú republiku rád.
Československá republika počas prvého roku svojej existencie zviedla aj boje nielen o svoje miesto v Europskej politike ale aj na likvidáciu novovzniknutého bolševického štátu (vznik 16.11.1918) „V apríli 1919 z podnetu západných dohodových mocností (Entente) napadli 16. apríla, rumunské a 27. apríla československé vojská (budúci spojenci v Malej dohode) MRR. Maďarská Červená armáda prešla dňa 20. mája do protiofenzívy. Koncom mája 1919, potom, čo vojenský zástupca Entente požadoval ďalšie územné ústupky Maďarska, sa Kun rozhodol naopak splniť svoj sľub obnoviť hranice Maďarska. V júni, maďarská Červená armáda obsadila východnú časť novo tvoriaceho sa Československého štátu (dnešné východné Slovensko) a v Prešove bola 16. júna 1919 vyhlásená Slovenská republika rád… Posledné zvyšky SRR zlikvidovali čs. jednotky 7. júla 1919.“
zdroj
http://tuul.sk/wp-content/upload­s/2014/09/pro­gram.pdf
https://sk.wi­kipedia.org/wi­ki/Ma%C4%8Far­sk%C3%A1_repu­blika_r%C3%A1d
https://sk.wi­kipedia.org/wi­ki/Slovensk%C3%A1_re­publika_r%C3%A1d

otázku pričlenenia Podkarpatskej Rusi k ČSR v rokoch 1919–1938 si pozrite:
https://sk.wi­kipedia.org/wi­ki/Podkarpatsk%C3%A1_Rus
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Podkarpatsk%C3%A1_Rus

Upravil/a: led