anonym
Zeptal/a se – 17.listopad 12:15
Kultura a společnost – Ostatní kultura a společnost
Dost často se stává, že lidé nejsou schopní se smířit s realitou, ignorují jí, a občas i považují realistické názory za cynické. Snaží se ji ignorovat, myslí si, že to nějakým „zázrakem“ dopadne vše dobře, a nakonec jsou ještě více zklamaní, protože je realita stejně dožene, proto se snaží ji ignorovat ještě víc, ale pak to jde takhle do nekonečna, a občas to vede i k sebevraždám.
Proč se místo toho lidé nesnaží realitě postavit, brát ji takovou, jaká je, nesnažit se jí vyhýbat, být šťastný, nebo aspoň mnohem šťastnější, a být většinou i společností považován za „psychicky odolného“ člověka, jelikož těch lidí s velice nespravedlivým a ošklivým životem je přeci jen více. Přitom brát realitu, jaká je, je naprosto normální, a proto by člověk neměl být v žádném případě rozmazlován, a považován za psychicky zdatného jen kvůli tomu, že má zdravý mozek, a je schopen se s realitou smířit?
Dále proč občas někdy i tihle lidé považují ty lidi, co se s realitou smířit dokáží, za bezcitné zrůdy, co si nezaslouží žít, kvůli jejich realistickým názorům? Je to tím, že by jim snad záviděli, že jsou šťastnější a úspěšnější?
Zeptal/a se – 17.listopad 12:19
Kultura a společnost – Ostatní kultura a společnost
Dost často se stává, že lidé nejsou schopní se smířit s realitou, ignorují ji, a občas i považují realistické názory za cynické? Snaží se ji ignorovat, myslí si, že to nějakým „zázrakem“ dopadne vše dobře, a nakonec jsou ještě více zklamaní, protože je realita stejně dožene, proto se snaží ji ignorovat ještě víc, ale pak to jde takhle do nekonečna, a občas to vede i k sebevraždám.
Proč se místo toho lidé nesnaží realitě postavit, brát ji takovou, jaká je, nesnažit se jí vyhýbat, být šťastný nebo aspoň mnohem šťastnější, a být většinou i společností považován za „psychicky odolného“ člověka, jelikož těch lidí s velice nespravedlivým a ošklivým životem je přeci jen více? Přitom brát realitu, jaká je, je naprosto normální, a proto by člověk neměl být v žádném případě rozmazlován, a považován za psychicky zdatného jen kvůli tomu, že má zdravý mozek, a je schopen se s realitou smířit?
Dále proč občas někdy i tihle lidé považují ty lidi, co se s realitou smířit dokáží, za bezcitné zrůdy, co si nezaslouží žít, kvůli jejich realistickým názorům? Je to tím, že by jim snad záviděli, že jsou šťastnější a úspěšnější?
anonym
Zeptal/a se – 17.listopad 19:32
Kultura a společnost – Ostatní kultura a společnost
Dost často se stává, že lidé nejsou schopní se smířit s realitou, ignorují ji, a občas i považují realistické názory za cynické. Snaží se ji ignorovat, myslí si, že to nějakým „zázrakem“ dopadne vše dobře, a nakonec jsou ještě více zklamaní, protože je realita stejně dožene, proto se snaží ji ignorovat ještě víc, ale pak to jde takhle do nekonečna, a občas to vede i k sebevraždám.
Proč se místo toho lidé nesnaží realitě postavit, brát ji takovou, jaká je, nesnažit se jí vyhýbat, být šťastný nebo aspoň mnohem šťastnější, a být většinou i společností považován za „psychicky odolného“ člověka, jelikož těch lidí s velice nespravedlivým a ošklivým životem je přeci jen více? Přitom brát realitu, jaká je, je naprosto normální, a proto by člověk neměl být v žádném případě rozmazlován, a považován za psychicky zdatného jen kvůli tomu, že má zdravý mozek, a je schopen se s realitou smířit?
Dále proč občas někdy i tihle lidé považují ty lidi, co se s realitou smířit dokáží, za bezcitné zrůdy, co si nezaslouží žít, kvůli jejich realistickým názorům? Je to tím, že by jim snad záviděli, že jsou šťastnější a úspěšnější?