Historie úprav

Daidal

Odpověděl/a – 24.červenec 21:54

Rozhodují se podle reklamy, propagace, sympatií (nejzákladnějších, jako: hezky to zní, hezky vypadá, předák vypadá – doslova – symapticky…).

Lidé nevolí strany podle znalostí, racionality nebo objektivity. Ale hrubé subjektivity, podle dojmu, předsudků a podobně. Hlavní vliv však má propagace – její zapůsobení. Čistě otázka finanční (rožířenost, častost) a pak z hlediska kvality.
Průměrný volič zná tak možná jednu stanovu strany a základní orientaci (dokonce si často jen myslí, že ví, jak je strana orientovaná – hlasují pro tu stranu kvůli nějakému důvodu a ta strana dokonce veřejně hlásá něco jiného). A tou jedinou stanovou je asi název strany. (: Nějaký program a cíle strany snad jen velmi, velmi hrubě (i když stejně na tom nezáleží, protože strany podle toho moc nejednají, ať se hlásí k čemukoli nebo ať jsou na kterémkoli „pólu“). Lidé nejsou odborníci, politice nerozumí, nerozumí ekonomickým a jiným principům, vlivům, faktorům, strany i představitely znají jen velmi povrchně… nemají ani základy, co se chodu státu, či vlády týká.
Setkal jsem se i s pár lidmi, kteří o sobě říkají, že jsou konzervativci, PROTOŽE se hlásí ke komunismu/soci­alismu – asi si to spojují se starými časy a proto si MYSLÍ, že konzervatismus usiluje o návrat socialismu, jinak opravdu nevím. :D
Plno lidí ani neví, co je pravice a levice nebo konzervatismus a liberalismus. Maximálně umí říct, že na levo je komunismus, na pravo kapitalismus, nebo monarchie (ale zrovna tohle většinou ne).

Voltaire byl mimochodem monarchista (jako snad všichni oni liberální-osvícení filozofové), i když víceméně konstituční – ale nikoli založenou na volbách všeho lidu. Toho byl odpůrcem. Na objektitvitu, politickou vzdělanost (všeobecnou), zodpovědnost, soudnost atd. ze strany lidu/davu nevěřil… Mluvím jen o politice/volbách. Jinak byl samozřejmě zastáncem stejných práv, svobody projevu i názorů.. ale to je o něčem jiném. Jen si uvědomoval, že vláda na zákaldě davových voleb nemůže fungovat (a to ještě ani neexistoval obor davová psychologie… ale to ani nemusel, aby věděl, co je dav nebo jak funguje individuální cítění člověka/občana… hlavně ve spojitosti s politikou).

Daidal

Odpověděl/a – 24.červenec 21:58

Rozhodují se podle reklamy, propagace, sympatií (nejzákladnějších, jako: hezky to zní, hezky vypadá, předák vypadá – doslova – symapticky…).

Lidé nevolí strany podle znalostí, racionality nebo objektivity. Ale hrubé subjektivity, podle dojmu, předsudků a podobně. Hlavní vliv však má propagace – její zapůsobení. Čistě otázka finanční (rožířenost, častost) a pak z hlediska kvality.
Průměrný volič zná tak možná jednu stanovu strany a základní orientaci (dokonce si často jen myslí, že ví, jak je strana orientovaná – hlasují pro tu stranu kvůli nějakému důvodu a ta strana dokonce veřejně hlásá něco jiného). A tou jedinou stanovou je asi název strany. (: Nějaký program a cíle strany snad jen velmi, velmi hrubě (i když stejně na tom nezáleží, protože strany podle toho moc nejednají, ať se hlásí k čemukoli nebo ať jsou na kterémkoli „pólu“). Lidé nejsou odborníci, politice nerozumí, nerozumí ekonomickým a jiným principům, vlivům, faktorům, strany i představitely znají jen velmi povrchně… nemají ani základy, co se chodu státu, či vlády týká.
Setkal jsem se i s pár lidmi, kteří o sobě říkají, že jsou konzervativci, PROTOŽE se hlásí ke komunismu/soci­alismu – asi si to spojují se starými časy a proto si MYSLÍ, že konzervatismus usiluje o návrat socialismu, jinak opravdu nevím. :D
Plno lidí ani neví, co je pravice a levice nebo konzervatismus a liberalismus. Maximálně umí říct, že na levo je komunismus, na pravo kapitalismus, nebo monarchie (ale zrovna tohle většinou ne).

Voltaire byl mimochodem monarchista (jako snad všichni oni liberální-osvícení filozofové), i když víceméně konstituční – ale nikoli založenou na volbách všeho lidu. Toho byl odpůrcem. Na objektitvitu, politickou vzdělanost (všeobecnou), zodpovědnost, soudnost atd. ze strany lidu/davu nevěřil… Mluvím jen o politice/volbách. Jinak byl samozřejmě zastáncem stejných práv, svobody projevu i názorů.. ale to je o něčem jiném. Jen si uvědomoval, že vláda na zákaldě davových voleb nemůže fungovat (a to ještě ani neexistoval obor davová psychologie… ale to ani nemusel, aby věděl, co je dav nebo jak funguje individuální cítění člověka/občana… hlavně ve spojitosti s politikou).

Mladým stačí obyčejné vjemy, aby jim strana imponovala. Mnohým třeba stačí už jen to, že si říkají Piráti. Nebo prosazují některé takové ty „rebelské“ věci, které jiní vnímají negativně nebo kontroverzně.
K revoluční obrodě se neblížíme. Žádná změna. Dost možná, tedy hodně pravděpodobná je změna stran do budoucna (stejně jako během různých funk. obcdobích v minulosti), ale to neznamená žádnou zásadní změnu.