Historie úprav
Odpověděl/a – 6.srpen 9:24
Je třeba citát brát v souvislosti s jeho autorem. Ale i tak se dá v něm najít kus pravdy …
„Je známý jeho výrok: "Věda bez náboženství je chromá, náboženství bez vědy je slepé“
Prohlašoval, že pravé vědecké úsilí spočívá „na hlubokém náboženském cítění“. Roku 1932 prohlásil: "To nejhlubší a nejkrásnější, co může člověk prožít, je pocit tajemna. Ten je podkladem jak náboženství, tak i všeho hlubšího usilování ve vědě a umění.
Kdo to nezažil, připadá mi jako mrtvý, nebo přinejmenším slepý. Cítit, že za tím, co prožíváme, je skryto něco pro našeho ducha nedosažitelného, čeho krása a vznešenost nás zasahuje jen zprostředkovaně ve slabém odrazu, to je náboženství.
V tomto smyslu jsem náboženský. Stačí mi tušit v úžasu tato
tajemství a pokusit se v pokoře zachytit duchovně omezený obraz vznešené
struktury bytí.
https://www.teologicketexty.cz/casopis/2005-2/Einstein-a-nabozenstvi.html
–
Také chápu náboženství jako něco tajemného,. Pravdu se nedovíme, jen
vycházím z toho, že se lidé v minulosti domnívali, že někdo řídí
jejich život. Šířilo se dálo … pohled na svět se změnil …
Věda – kyž se objeví něco nového, je to senazce, v umění je to třeba náš pohled na svět, který je někdy až magický při využití představivosti.
Víra je pro člověka důležitá, byť nemusí být jen náboženská. Věda není v rozporu s vírou, jenže každá odpovídá na jiné otázky. Proč x jak.
Tajemné jsou i přírodní úkazy, které ovlivňuji i vědu i umění … . Osobně si myslím, že poznání tajemna pomáhá i filozofie , buddhismus … je možné si vybrat to tajemno, které vyhovuje …
Odpověděl/a – 6.srpen 12:16
Je třeba citát brát v souvislosti s jeho autorem. Ale i tak se dá v něm najít kus pravdy …
„Je známý jeho výrok: "Věda bez náboženství je chromá, náboženství bez vědy je slepé“.
Prohlašoval, že pravé vědecké úsilí spočívá „na hlubokém náboženském cítění“. Roku 1932 prohlásil: "To nejhlubší a nejkrásnější, co může člověk prožít, je pocit tajemna. Ten je podkladem jak náboženství, tak i všeho hlubšího usilování ve vědě a umění.
Kdo to nezažil, připadá mi jako mrtvý, nebo přinejmenším slepý. Cítit, že za tím, co prožíváme, je skryto něco pro našeho ducha nedosažitelného, čeho krása a vznešenost nás zasahuje jen zprostředkovaně ve slabém odrazu, to je náboženství.
V tomto smyslu jsem náboženský. Stačí mi tušit v úžasu tato
tajemství a pokusit se v pokoře zachytit duchovně omezený obraz vznešené
struktury bytí.
https://www.teologicketexty.cz/casopis/2005-2/Einstein-a-nabozenstvi.html
–
Také chápu náboženství jako něco tajemného,. Pravdu se nedovíme, jen
vycházím z toho, že se lidé v minulosti domnívali, že někdo řídí
jejich život či svět. Šířilo se dálo … pohled na svět se změnil …
dříve to byl bůh, dnes tajemný vesmír …
Věda – když se objeví něco nového, je to senzace, cesta vpřed. V umění je to náš pohled na svět, který je někdy až magický při využití vlastní představivosti. Obraz, především abstraktní, je výtvorem duše, ducha umělce, je to jeho „tajemno“, které se snažíme pochopit.
Víra je pro člověka důležitá, byť nemusí být jen náboženská. Věda není v rozporu s vírou, jenže každá odpovídá na jiné otázky. Proč x jak.
Tajemné jsou i přírodní úkazy, které ovlivňuji i vědu i umění … . Osobně si myslím, že k poznání tajemna pomáhá i filozofie, buddhismus, věřícím náboženství … je možné si vybrat to tajemno, které člověku vyhovuje.
Náboženství a věda stojí vedle sebe, i když jejich základ je jiný, protikladný. Je to podle zákona filozofie – jednoty a boje protikladů.
Přece náboženství je i zdrojem poznání pro umění, ale i vědu. Napadá mě Grygar, která jako vědec je věřící …
