Historie úprav
Odpověděl/a – 1.srpen 9:25
jak jste napsal, bál se, aby nebyl otráven.Otravy nepřátel apod. se staly praktikami již u starých Římanů. Šlo především o arzen a jeho kombinace.
" Zprávy o biologickém účinku arzenu pocházejí pravděpodobně z Asie a do Evropy se dostaly ve 4. století př. n. l. v souvislosti s tažením Alexandra Velikého. A nebyli bychom lidé, kdybychom toho nevyužili ku svému „prospěchu“.
Velkou znalkyní a nápaditou podavačkou jedů byla třeba egyptská královna Kleopatra. "
" Stran protijedů se v antice obzvláště vyznamenal Mithridates VI., vládce království Pontus v severovýchodním Turecku. Ve strachu, že by mohl být nepřáteli otráven, nechal počátkem 1. století př. n. l. dělat pokusy s jedy na otrocích a zločincích; nepatrné dávky jedů užíval i on sám, aby si jeho tělo „zvyklo“ (odborně řečeno získalo toleranci)
Vedle toho se svými lékaři vyvinul lektvar ze čtyřiapadesáti složek, například vína, opia či krve kachen krmených jedovatými rostlinami. Jeho účinnost zkoušel na odsouzencích a ve finále i na sobě samém (přípravek se pak pod jménem mithridalium užíval proti kousnutí jedovatých zvířat i jako všelék proti nemocem). Tím vším Mithridates získal značnou odolnost, takže vrahové vyslaní jeho synem ho prý nedokázali otrávit a museli ho probodnout kopím. (Zatímco mithridalium vzal čas, odolnost proti jedům se dodnes odborně nazývá mithridatismus.)"
Král, se oprávněně obáva o svůj život, , protože to byl vrah, nejednal čestně, možná jeho představy o otravě jedem byly paranoidní.
Není prokázáné, zda jde ve všech popsaných případecfh o mýtus či realitu.
" Mithridates pravděpodobně vytvořil a pravidelně přijímal univerzální protilátku pro všechny identifikované toxiny, které se staly známými jako mithridáty"
Více v odkazu
https://www.ancient.eu/article/906/mithridates-poison-elixir-fact-or-fiction/
Odpověděl/a – 1.srpen 11:09
jak jste napsal, bál se, aby nebyl otráven.Otravy nepřátel apod. se staly praktikami již u starých Římanů. Šlo především o arzen a jeho kombinace.
" Zprávy o biologickém účinku arzenu pocházejí pravděpodobně z Asie a do Evropy se dostaly ve 4. století př. n. l. v souvislosti s tažením Alexandra Velikého. A nebyli bychom lidé, kdybychom toho nevyužili ku svému „prospěchu“.
Velkou znalkyní a nápaditou podavačkou jedů byla třeba egyptská královna Kleopatra. "
" Stran protijedů se v antice obzvláště vyznamenal Mithridates VI., vládce království Pontus v severovýchodním Turecku. Ve strachu, že by mohl být nepřáteli otráven, nechal počátkem 1. století př. n. l. dělat pokusy s jedy na otrocích a zločincích; nepatrné dávky jedů užíval i on sám, aby si jeho tělo „zvyklo“ (odborně řečeno získalo toleranci)
Vedle toho se svými lékaři vyvinul lektvar ze čtyřiapadesáti složek, například vína, opia či krve kachen krmených jedovatými rostlinami. Jeho účinnost zkoušel na odsouzencích a ve finále i na sobě samém (přípravek se pak pod jménem mithridalium užíval proti kousnutí jedovatých zvířat i jako všelék proti nemocem). Tím vším Mithridates získal značnou odolnost, takže vrahové vyslaní jeho synem ho prý nedokázali otrávit a museli ho probodnout kopím. (Zatímco mithridalium vzal čas, odolnost proti jedům se dodnes odborně nazývá mithridatismus.)"
Král se oprávněně obával o svůj život, protože to byl vrah, nejednal čestně, možná jeho představy o otravě jedem byly paranoidní.
Není prokázáné, zda jde ve všech popsaných případech o mýtus či realitu.
" Mithridates pravděpodobně vytvořil a pravidelně přijímal univerzální protilátku pro všechny identifikované toxiny, které se staly známými jako mithridáty"
Více v odkazu
https://www.ancient.eu/article/906/mithridates-poison-elixir-fact-or-fiction/
