Historie úprav
Odpověděl/a – 28.únor 9:02
Pohled na definici jednotného národa se změnil, jak si můžete přečíst.
"Většina současných sociologických slovníků definuje národ jako „osobité a uvědomělé kulturní a politické společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny a společné území“
Jednotlivé národy se vymezují třemi různými hledisky – kulturou (především společný spisovný jazyk a společná dějinná zkušenost, popř. náboženství); politickou existencí (vlastní stát či autonomní status v rámci vícenárodního státu); psychologickým rozměrem (subjektivní vědomí jednotlivců o jejich příslušnosti k danému národu – národní uvědomění).
Český historik Miroslav Hroch ve svých knihách dodává, že od 20. století většina badatelů upouští od výše uvedeného charakterizování národa jako odvěké kategorie – národ podle nich nelze definovat pouze etnickými rysy (jazyk, kultura), větší důraz začal být kladen právě na subjektivní a vědomý pocit přináležitosti k národu.
To se odráží i v definici národa, o kterém Hroch říká, že „o existenci národa lze hovořit tehdy, kdy se s národem ztotožňují všichni, nebo téměř všichni, kdo přicházejí v úvahu jako jeho možní příslušníci. atd."
11.8.2017 Aleš Zpěvá
http://casopisargument.cz/2017/08/11/co-je-co-narod-nacionalismus-a-narodni-identita/
Odpověděl/a – 28.únor 9:03
Pohled na definici jednotného národa se změnil, jak si můžete přečíst.
"Většina současných sociologických slovníků definuje národ jako „osobité a uvědomělé kulturní a politické společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny a společné území“
Jednotlivé národy se vymezují třemi různými hledisky – kulturou (především společný spisovný jazyk a společná dějinná zkušenost, popř. náboženství); politickou existencí (vlastní stát či autonomní status v rámci vícenárodního státu); psychologickým rozměrem (subjektivní vědomí jednotlivců o jejich příslušnosti k danému národu – národní uvědomění).
Český historik Miroslav Hroch ve svých knihách dodává, že od 20. století většina badatelů upouští od výše uvedeného charakterizování národa jako odvěké kategorie – národ podle nich nelze definovat pouze etnickými rysy (jazyk, kultura), větší důraz začal být kladen právě na subjektivní a vědomý pocit přináležitosti k národu.
To se odráží i v definici národa, o kterém Hroch říká, že „o existenci národa lze hovořit tehdy, kdy se s národem ztotožňují všichni, nebo téměř všichni, kdo přicházejí v úvahu jako jeho možní příslušníci. atd."
11.8.2017 Aleš Zpěvák
http://casopisargument.cz/2017/08/11/co-je-co-narod-nacionalismus-a-narodni-identita/
