Historie úprav
Odpověděl/a – 26.listopad 16:23
I ucha mají svou historii. Původně šlo o jakési rohy – symbol dobytčích rohů, za něž bylo možné zvíře uchopit. . Postupně se tvar vyvíjel.
První ucha = ansa cornuta, neboli ansa lunata. Je to ucho, které přečnívá nad okraj nádoby, vymodelované do dvou rohatých výčnělků – symbol dobytčích rohů. Vyskytuje se v Itálii a střední Evropě (řivnáčská kultura) na eneolitické keramice.
1. polovina 3. tis. př. Kr. Vyvinula se z kultury s nálevkovitými poháry. Je rozšířena u nás, na Slovensku, v Rakousku a Maďarsku. Typickým tvarem je džbán s velkým, někdy tunelovitým (ucho jako krátký a široký pásek) ouškem. Objevují se zde počátky uch typu ansa lunata.
Kultura řivnáčská
Asi 2600 až 2400 př. Kr. Tito lidé budovali osady na návrších, jméno
dostali po takovém sídlišti na Řivnáči u Prahy. Mezi další osady
patří např. Homolka, objevená r. 1929. Objevují se ansa cornuta,
tunelovitá ouška. Povrch nádob bývá zdoben otiskem slámy nebo kusů
tkaniny. Současná s ní je kultura kulovitých amfor.
atd.
Podrobnosti v odkazu.
http://jakub.kotrla.net/old/seminard/seminardc.html#ansa
Odpověděl/a – 26.listopad 16:27
I ucha mají svou historii, i když konkrétní osobu se těžko dovíme. Souvisí s výrobou keramiky.
Hrnek je odvozený od názvu pece proto, že obojí bylo z hlíny, hrnec mohl pec tvarově i funkčně (např. uchováváním žhavého dřevěného uhlí) připomínat .
Ucho – původně šlo o jakési rohy – symbol dobytčích rohů, za něž bylo možné zvíře uchopit. . Postupně se tvar vyvíjel.
První ucha = ansa cornuta, neboli ansa lunata. Je to ucho, které přečnívá nad okraj nádoby, vymodelované do dvou rohatých výčnělků – symbol dobytčích rohů. Vyskytuje se v Itálii a střední Evropě (řivnáčská kultura) na eneolitické keramice.
1. polovina 3. tis. př. Kr. Vyvinula se z kultury s nálevkovitými poháry. Je rozšířena u nás, na Slovensku, v Rakousku a Maďarsku. Typickým tvarem je džbán s velkým, někdy tunelovitým (ucho jako krátký a široký pásek) ouškem. Objevují se zde počátky uch typu ansa lunata.
Kultura řivnáčská
Asi 2600 až 2400 př. Kr. Tito lidé budovali osady na návrších, jméno
dostali po takovém sídlišti na Řivnáči u Prahy. Mezi další osady
patří např. Homolka, objevená r. 1929. Objevují se ansa cornuta,
tunelovitá ouška. Povrch nádob bývá zdoben otiskem slámy nebo kusů
tkaniny. Současná s ní je kultura kulovitých amfor.
atd.
Podrobnosti v odkazu. – JKotrla – Seminárka o keramice
http://jakub.kotrla.net/old/seminard/seminardc.html#ansa
Odpověděl/a – 26.listopad 16:29
I ucha mají svou historii, i když konkrétní osobu se těžko dovíme. Souvisí s výrobou keramiky.
Hrnek je odvozený od názvu pece proto, že obojí bylo z hlíny, hrnec mohl pec tvarově i funkčně (např. uchováváním žhavého dřevěného uhlí) připomínat .
Ucho – původně šlo o jakési rohy – symbol dobytčích rohů, za něž bylo možné zvíře uchopit., stejně tak i hrnek. Postupně se tvar vyvíjel.
První ucha = ansa cornuta, neboli ansa lunata. Je to ucho, které přečnívá nad okraj nádoby, vymodelované do dvou rohatých výčnělků – symbol dobytčích rohů. Vyskytuje se v Itálii a střední Evropě (řivnáčská kultura) na eneolitické keramice.
1. polovina 3. tis. př. Kr. Vyvinula se z kultury s nálevkovitými poháry. Je rozšířena u nás, na Slovensku, v Rakousku a Maďarsku. Typickým tvarem je džbán s velkým, někdy tunelovitým (ucho jako krátký a široký pásek) ouškem. Objevují se zde počátky uch typu ansa lunata.
Kultura řivnáčská
Asi 2600 až 2400 př. Kr. Tito lidé budovali osady na návrších, jméno
dostali po takovém sídlišti na Řivnáči u Prahy. Mezi další osady
patří např. Homolka, objevená r. 1929. Objevují se ansa cornuta,
tunelovitá ouška. Povrch nádob bývá zdoben otiskem slámy nebo kusů
tkaniny. Současná s ní je kultura kulovitých amfor.
atd.
Podrobnosti v odkazu. – JKotrla – Seminárka o keramice
http://jakub.kotrla.net/old/seminard/seminardc.html#ansa
Odpověděl/a – 26.listopad 16:46
I ucha mají svou historii, i když konkrétní osobu se těžko dovíme. Souvisí s výrobou keramiky.
Hrnek je odvozený od názvu pece proto, že obojí bylo z hlíny, hrnec mohl pec tvarově i funkčně (např. uchováváním žhavého dřevěného uhlí) připomínat .
Ucho – původně šlo o jakési rohy – symbol dobytčích rohů (býka) nebo srpku měsíce, za něž bylo možné hrnek uchopit.. Postupně se tvar vyvíjel.
První ucha = ansa cornuta, neboli ansa lunata. Je to ucho, které přečnívá nad okraj nádoby, vymodelované do dvou rohatých výčnělků – symbol dobytčích rohů, později srpku měsíce. Vyskytuje se v Itálii a střední Evropě (řivnáčská kultura) na eneolitické keramice.
1. polovina 3. tis. př. Kr. Vyvinula se z kultury s nálevkovitými poháry. Je rozšířena u nás, na Slovensku, v Rakousku a Maďarsku. Typickým tvarem je džbán s velkým, někdy tunelovitým (ucho jako krátký a široký pásek) ouškem. Objevují se zde počátky uch typu ansa lunata. – tvar srpku měsíce.
Kultura řivnáčská
Asi 2600 až 2400 př. Kr. Tito lidé budovali osady na návrších, jméno
dostali po takovém sídlišti na Řivnáči u Prahy. Mezi další osady
patří např. Homolka, objevená r. 1929. Objevují se ansa cornuta,
tunelovitá ouška. Povrch nádob bývá zdoben otiskem slámy nebo kusů
tkaniny. Současná s ní je kultura kulovitých amfor.
atd.
Podrobnosti v odkazu. – JKotrla – Seminárka o keramice
http://jakub.kotrla.net/old/seminard/seminardc.html#ansa
Vyobrazení důvodních uch.
https://leporelo.info/ansa-lunata
Odpověděl/a – 28.listopad 9:44
I ucha mají svou historii, i když konkrétní osobu se těžko dovíme. Souvisí s výrobou keramiky.
Lidé zjistili, že se vyrobené nádoby držely špatně v ruce, problémy s přenášením atd. . Vzniklo tedy něco, za co se dala nádoba uchopit – původně rukojeť v podobě rohu vola (jsou zaoblené jako srpek měsíce)..
Název ucho pro držák, rukojeť ap. vznikl určitě později, jak se měnil tvar rukojeti – přeneseně podle podobnosti k uchu lidského, možná i k uchu vola I květina se jmenu volí/volské ucho. .
Hrnek je odvozený od názvu pece proto, že obojí bylo z hlíny, hrnec mohl pec tvarově i funkčně (např. uchováváním žhavého dřevěného uhlí) připomínat .
Ucho – původně šlo o jakési rohy – symbol dobytčích rohů (býka) nebo srpku měsíce, za něž bylo možné hrnek uchopit.. Postupně se tvar vyvíjel.
První ucha = ansa cornuta, neboli ansa lunata. Je to ucho, které přečnívá nad okraj nádoby, vymodelované do dvou rohatých výčnělků – symbol dobytčích rohů, ty mají tvar srpku měsíce. Objevily se v Itálii a střední Evropě (řivnáčská kultura) v neolitické keramice.
1. polovina 3. tis. př. Kr. Vyvinula se z kultury s nálevkovitými poháry. Je rozšířena u nás, na Slovensku, v Rakousku a Maďarsku. Typickým tvarem je džbán s velkým, někdy tunelovitým (ucho jako krátký a široký pásek) ouškem. Objevují se zde počátky uch typu ansa lunata. – tvar srpku měsíce.
Kultura řivnáčská
Asi 2600 až 2400 př. Kr. Tito lidé budovali osady na návrších, jméno
dostali po takovém sídlišti na Řivnáči u Prahy. Mezi další osady
patří např. Homolka, objevená r. 1929. Objevují se ansa cornuta,
tunelovitá ouška. Povrch nádob bývá zdoben otiskem slámy nebo kusů
tkaniny. Současná s ní je kultura kulovitých amfor.
atd.
Podrobnosti v odkazu. – JKotrla – Seminárka o keramice
http://jakub.kotrla.net/old/seminard/seminardc.html#ansa
Vyobrazení důvodních uch.
https://leporelo.info/ansa-lunata
Odpověděl/a – 30.listopad 12:11
I ucha mají svou historii, i když konkrétní osobu se těžko dovíme. Souvisí s výrobou keramiky.
Lidé zjistili, že se vyrobené nádoby držely špatně v ruce, problémy s přenášením atd. . Vzniklo tedy něco, za co se dala nádoba uchopit – původně rukojeť v podobě rohu býka (byly zaoblené jako srpek měsíce)..
Název ucho pro držák, rukojeť ap. vznikl určitě později, jak se měnil tvar rukojeti – přeneseně podle podobnosti k uchu lidského, možná i k uchu vola (vykastrovaný býk) I květina se jmenuje volí/volské ucho. .
Hrnek je odvozený od názvu pece proto, že obojíbylo z hlíny, hrnec mohl pec tvarově i funkčně (např. uchováváním žhavého dřevěného uhlí) připomínat .
Ucho – původně šlo o jakési rohy – symbol dobytčích rohů nebo srpku měsíce, za něž bylo možné hrnek uchopit.. Postupně se tvar vyvíjel.
První ucha = ansa cornuta, neboli ansa lunata. Je to ucho, které přečnívá nad okraj nádoby, vymodelované do dvou rohatých výčnělků – symbol dobytčích rohů, ty mají tvar srpku měsíce. Objevily se v Itálii a střední Evropě (řivnáčská kultura) v neolitické keramice.
1. polovina 3. tis. př. Kr. Vyvinula se z kultury s nálevkovitými poháry. Je rozšířena u nás, na Slovensku, v Rakousku a Maďarsku. Typickým tvarem je džbán s velkým, někdy tunelovitým (ucho jako krátký a široký pásek) ouškem. Objevují se zde počátky uch typu ansa lunata. – tvar srpku měsíce.
Kultura řivnáčská
Asi 2600 až 2400 př. Kr. Tito lidé budovali osady na návrších, jméno
dostali po takovém sídlišti na Řivnáči u Prahy. Mezi další osady
patří např. Homolka, objevená r. 1929. Objevují se ansa cornuta,
tunelovitá ouška. Povrch nádob bývá zdoben otiskem slámy nebo kusů
tkaniny. Současná s ní je kultura kulovitých amfor.
atd.
Podrobnosti v odkazu. – JKotrla – Seminárka o keramice
http://jakub.kotrla.net/old/seminard/seminardc.html#ansa
Vyobrazení původních uch.
https://leporelo.info/ansa-lunata
