Historie úprav
Odpověděl/a – 12.listopad 19:21
Je to složité, kurdština má dhlavní dialekty.
"Asi 80% dnešních Kurdů hovoří dialektem kurmándží (kurmancî) nebo sorání (soranî). Alterativním názvem pro kurmándží (kurmancî) může být bahdíní (behdînî) a pro sórání (soranî) zase kurdí (kurdî). Geografické rozložení všech hlavních dialektických skupin lze schematicky znázornit jakýmsi "rovnoběžníkem kurdské dialektologie.
"Jazyková otázka vždy měla pro Kurdy zásadní politickou důležitost. Po první světové státy, kdy byli rozděleni mezi čtyři vypjatě nacionalistické státy (Turecko, Írán, Irák, Sýrie) a zbytek žil rozptýlen pod supranacionální diktaturou (SSSR), se totiž represe ze strany příslušných režimů projevovaly většinou omezením, potlačením nebo až kriminalizací jazykového projevu. Právě tak boj za uznání práv Kurdů obvykle spočíval ve vznesení požadavku na to, aby Kurdům bylo povoleno svobodně užívat vlastního rodného jazyka.
ak známo, místo kurdštiny v systému indoevropských jazyků je mezi jazyky severozápadní skupiny íránské větve. Podle badatele Izadyho je její přibližný poměr k největšímu íránskému jazyku – novoperštině (z hlediska vzájemné srozumitelnosti) asi takový jako mezi němčinou a dánštinou. Problém je samozřejmě spletitější. Tvary základních číslovek se v kurdštině a perštině téměř neliší. Jinak se indoevropský charakter lexika novoperštiny většinou ilustruje na příkladě tzv. základových slov, což mohou být názvy rodinných příslušníků jako otec – pedar – a matka – mádar. V kurdštině-kurmándží je pro rodiče zcela odlišné označení – pro otce báv (bav) a pro matku dáj (day). To nejspíše ukazuje k předindoevropskému slovníkovému substrátu.
Dosti typickým rysem kurdštiny je její velká nářeční rozrůzněnost.
Má-li nám pomoci jiná analogie s evropskými jazyky, pak přední světový
odborník na kurdskou filologii, Nizozemec Philip Kreyenbroek, přirovnává
vzdálenost obou hlavních kurdských dialektů – kurmándží (kurmancî) a
sórání (soranî) – s rozdílem mezi němčinou a angličtinou. Pro
představu Slovanů je vzájemná srozumitelnost těchto dvou hlavních
dialektů srovnatelná snad s poměrem některého západoslovanského a
východoslovanského jazyka. Proto záleží především na jazykové
zkušenosti konkrétních mluvčích, do jaké míry rozumí
atd.
Odpověděl/a – 12.listopad 19:23
Je to složité, kurdština má dhlavní dialekty.
"Asi 80% dnešních Kurdů hovoří dialektem kurmándží (kurmancî) nebo sorání (soranî). Alterativním názvem pro kurmándží (kurmancî) může být bahdíní (behdînî) a pro sórání (soranî) zase kurdí (kurdî). Geografické rozložení všech hlavních dialektických skupin lze schematicky znázornit jakýmsi "rovnoběžníkem kurdské dialektologie.
"Jazyková otázka vždy měla pro Kurdy zásadní politickou důležitost. Po první světové státy, kdy byli rozděleni mezi čtyři vypjatě nacionalistické státy (Turecko, Írán, Irák, Sýrie) a zbytek žil rozptýlen pod supranacionální diktaturou (SSSR), se totiž represe ze strany příslušných režimů projevovaly většinou omezením, potlačením nebo až kriminalizací jazykového projevu. Právě tak boj za uznání práv Kurdů obvykle spočíval ve vznesení požadavku na to, aby Kurdům bylo povoleno svobodně užívat vlastního rodného jazyka.
Jak známo, místo kurdštiny v systému indoevropských jazyků je mezi jazyky severozápadní skupiny íránské větve. Podle badatele Izadyho je její přibližný poměr k největšímu íránskému jazyku – novoperštině (z hlediska vzájemné srozumitelnosti) asi takový jako mezi němčinou a dánštinou. Problém je samozřejmě spletitější. Tvary základních číslovek se v kurdštině a perštině téměř neliší. Jinak se indoevropský charakter lexika novoperštiny většinou ilustruje na příkladě tzv. základových slov, což mohou být názvy rodinných příslušníků jako otec – pedar – a matka – mádar. V kurdštině-kurmándží je pro rodiče zcela odlišné označení – pro otce báv (bav) a pro matku dáj (day). To nejspíše ukazuje k předindoevropskému slovníkovému substrátu.
Dosti typickým rysem kurdštiny je její velká nářeční rozrůzněnost.
Má-li nám pomoci jiná analogie s evropskými jazyky, pak přední světový
odborník na kurdskou filologii, Nizozemec Philip Kreyenbroek, přirovnává
vzdálenost obou hlavních kurdských dialektů – kurmándží (kurmancî) a
sórání (soranî) – s rozdílem mezi němčinou a angličtinou. Pro
představu Slovanů je vzájemná srozumitelnost těchto dvou hlavních
dialektů srovnatelná snad s poměrem některého západoslovanského a
východoslovanského jazyka. Proto záleží především na jazykové
zkušenosti konkrétních mluvčích, do jaké míry rozumí
atd.
