annas

Odpověděl/a – 30.duben 9:14

Je třeba, abyste verše pochopila sama, Uvědomte si, že u maturity vám nikdo nebudete radit.

Jeho verše pochopíte, když se seznámíte s jeho život. Proč patří mezi prokleté básníky?

V odkazu jste mohla najít toto
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/kdo-a-proc-napsal-verse

"Francois Villon – franc. básník. první prokletý básník, který se nechtěl smířit se soudobou společností, vyjadřuje nejistoty, nespokojenost, kritizuje společnost.

V básni vyjadřuje marnost svého života, ale i touhu po životě, pohrdání, otrlost, zoufalství. Vysmívá se svým přátelům i nepřátlům – ironický podtext.

Villon žil nezřízeným životem – tulák, zloděj, vězněn, hrozil mu trest smrti, musel uprchnout z Paříže.

Doplňuji:
Je to báseň nadčasová , kritizuje společnost. Ukazuje na svou vlastní bídu, využívá protikladů. Najdete jich určitě dost.

Jde o obraz jeho vlastní bídy. Ačkoliv má svůj domov, byl z něho vyhnán, žije v cizině, cítí se opuštěný, zoufalý, ale baví se, chtěl by žít, ale uvědomuje si,, že je to marné, život je pomíjivý, panuje nejistota, jednou je oslavován, jindy zatracován.

annas

Odpověděl/a – 30.duben 10:17

Je třeba, abyste verše pochopila sama, Uvědomte si, že u maturity vám nikdo nebudete radit.

Jeho veršům snáze porozumíte,, když se seznámíte s jeho životem. Proč patří mezi prokleté básníky?

V odkazu jste mohla najít toto
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/kdo-a-proc-napsal-verse

"Francois Villon – franc. básník. první prokletý básník, který se nechtěl smířit se soudobou společností, vyjadřuje nejistoty, nespokojenost, kritizuje společnost.

V básni vyjadřuje marnost svého života, ale i touhu po životě, pohrdání, otrlost, zoufalství. Vysmívá se svým přátelům i nepřátelům – ironický podtext.

Villon měl mnohdy hluboko do kapsy, musel se tedy živit všelijak. K zločinům ho dohnala bída.

Doplňuji:
Je to báseň nadčasová , i když kritizuje středověkou společnost. V leccos věří, ale i pochybuje. Jeho verše působí opravdově. Ukazuje na svou vlastní bídu, využívá protikladů. Najdete jich určitě dost.

V básni jde o obraz jeho vlastní bídy. Ačkoliv má svůj domov, byl z něho vyhnán, žije v cizině, cítí se opuštěný, zoufalý, ale s úsměvem vzpomíná na zábavu, na své lásky,.

Chtěl by žít, ale uvědomuje si,, že je to marné, život je pomíjivý, uvažuje ironicky o umírání a smrti, panuje u něho nejistota, jednou je oslavován, jindy zatracován – strefuje se do těch, kteří mu ublížili.