Historie úprav
Odpověděl/a – 18.duben 19:01
Podobnou situací jsem si taky prošel a to když jsem si s holkou domluvil rande a asi po hodině společné chvíli mi řekla, že za chvíli budu muset jít, že chce volat s nějakým klukem na Skypu. V tu chvíli jsem tak moc potlačoval vztek, že ze mě lil pot proudem. Ani jsem nedokázal nic říct, takže jsem dělal jakože se nic nestalo. Když jsem dorazil domů byl jsem hodně naštvanej a nevím proč, dokonce mi ukápla i slza. Každej den se mi to vracelo a záviděl jsem tomu druhýmu klukovi.
Ono je to složitější, hrají v tom další 3 vedlejší postavy, ale tohle je nejdůležitější.
Teď už jsou od toho 4 měsíce a už mě ani nezajímá ta … svině. Vůbec ani nevím že existuje a žiju v pohodě dál.
A jak jsem to potlačoval ?
Muzika :) Od doby kdy mě „opustila“ se mi zvýšila chuť na svoji oblíbenou muziku. A jelikož poslouchám TRAP, kde je okamžitě poznat zda se jedná o smutnou nebo agresivní muziku.
Každá melodie mi připomínala něco šťastného a jiná zase něco smutného.
Taky jsem seděl každý den za počítačem, ale už mě nějak nebavilo poslouchat muziku v sedě, tak jsem vyšel ven na kolo. Hned jsem se cítil plný energie a ani jsem nevnímal žádný myšlenky. Vnímal jsem pouze muziku a silný vítr, který se hnal proti mě. :)
A teď už ani bez kola, ani bez muziky nemůžu žít. :)
Odpověděl/a – 18.duben 19:02
Podobnou situací jsem si taky prošel a to když jsem si s holkou domluvil rande a asi po hodině společné chvíli mi řekla, že za chvíli budu muset jít, že chce volat s nějakým klukem na Skypu. V tu chvíli jsem tak moc potlačoval vztek, že ze mě lil pot proudem. Ani jsem nedokázal nic říct, takže jsem dělal jakože se nic nestalo. Když jsem dorazil domů byl jsem hodně naštvanej a nevím proč, dokonce mi ukápla i slza. Každej den se mi to vracelo a záviděl jsem tomu druhýmu klukovi.
Ono je to složitější, hrají v tom další 3 vedlejší postavy, ale tohle je nejdůležitější.
Teď už jsou od toho 4 měsíce a už mě ani nezajímá ta … svině. Vůbec ani nevím že existuje a žiju v pohodě dál.
A jak jsem to potlačoval ?
Muzika :) Od doby kdy mě „opustila“ se mi zvýšila chuť na svoji oblíbenou muziku. A jelikož poslouchám TRAP, kde je okamžitě poznat zda se jedná o smutnou nebo agresivní muziku, tak jsem si pro danou situaci mohl vybrat.
Každá melodie mi připomínala něco šťastného a jiná zase něco smutného.
Taky jsem seděl každý den za počítačem, ale už mě nějak nebavilo poslouchat muziku v sedě, tak jsem vyšel ven na kolo. Hned jsem se cítil plný energie a ani jsem nevnímal žádný myšlenky. Vnímal jsem pouze muziku a silný vítr, který se hnal proti mě. :)
A teď už ani bez kola, ani bez muziky nemůžu žít. :)
