Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 9.prosinec 20:52

Totéž platí i pro hinduismus nebo další, které věři na reinkranaci.
Toto však není vyloženě tzv. posmrtný život (jako spíš nový, další život), to se používá spíše pro nějaké jiné sféry mimo náš fyzický svět, kam odcházejí duše zemřelých. Elysion, Tartaros, Nebe, Peklo, Tir na nOg, Valhalla, nějaké místo, kde přebývají duše – ať už dočasně nebo dle víry trvale.
V konceptu reinkarnace by posmrtným životem bylo spíš něco jako bardo – stav po smrti a před dallším životem (které může být různě dlouhé). Tam se nachází duše mezi životem a znovuzrozením.

Samotné postižení nemusí být rozhodující (příjde na to, jak moc, a jak by ho to ovlivnilo). Jde o to, jaký život by vedl… a podle toho, by se ukázalo, jaký příští život dostane.
Dle karmických zákonů a následků se narodil jako těžce postižený, právě proto, že jeho přechozí život taky nebyl úplně růžový. Taky však nutno podotknout, že né vždy je to vyloženě trest (za něco jako hříchy), ale má to být něco, čím by si ten člověk (respektivě duše) měla projít a něco se naučit. Ono to vlastně obecně je o (pona)učení (a konečném očištění a vymanění se z toho) – i co se týká karmy a hříchů.. To už ale záleží na systému víry.

Je to jedno, protože snad většina náboženství, které věří v nějaký posmrtný život, věří v to, že po smrti to odpovídá tomu, jaký život ten dotyčný vedl a jaký sám byl. Příčiny – následky.
Takže bez ohledu na náboženství, všechny sdílejí obdboné přesvědčení, že po smrit půjdeš tam, kam si zasloužíš.

Disraeli

Odpověděl/a – 9.prosinec 20:54

Totéž platí i pro hinduismus nebo další, které věři na reinkranaci.
Toto však není vyloženě tzv. posmrtný život (jako spíš nový, další život), to se používá spíše pro nějaké jiné sféry mimo náš fyzický svět, kam odcházejí duše zemřelých. Elysion, Tartaros, Nebe, Peklo, Tir na nOg, Valhalla, nějaké místo, kde přebývají duše – ať už dočasně nebo dle víry trvale.
V konceptu reinkarnace by posmrtným životem bylo spíš něco jako bardo – stav po smrti a před dallším životem (který může trvat různě dlouho). Tam se nachází duše mezi životem a znovuzrozením.

Samotné postižení nemusí být rozhodující (příjde na to, jak moc, a jak by ho to ovlivnilo). Jde o to, jaký život by vedl… a podle toho, by se ukázalo, jaký příští život dostane.
Dle karmických zákonů a následků se narodil jako těžce postižený, právě proto, že jeho přechozí život taky nebyl úplně růžový. Taky však nutno podotknout, že né vždy je to vyloženě trest (za něco jako hříchy), ale má to být něco, čím by si ten člověk (respektivě duše) měla projít a něco se naučit. Ono to vlastně obecně je o (pona)učení (a konečném očištění a vymanění se z toho) – i co se týká karmy a hříchů.. To už ale záleží na systému víry.
Do příštího života si může přilepšit i pohoršit.

Je to jedno, protože snad většina náboženství, které věří v nějaký posmrtný život, věří v to, že po smrti to odpovídá tomu, jaký život ten dotyčný vedl a jaký sám byl. Příčiny – následky.
Takže bez ohledu na náboženství, všechny sdílejí obdboné přesvědčení, že po smrit půjdeš tam, kam si zasloužíš a kde si sebou bereš své následky.