Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 23.říjen 18:31

Samozřejmě, že není..! Musí se brát maximální ohled na dobu, na tehdejší normy a mentalitu. Pokud se ta osoba má nějak hodnotit nebo poměřovat, může se SROVNÁVAT s tím, co odpovídá dnešku. Tedy srovnávat to s dneškem. Ale né z toho vycházet a stavět na tom…
Samozřejmě se DÁ dívat na hisorickou osobu moderním (a ještě třeba západním) pohledem, ovšem je to jen jedna z možností, a to navíc jen velmi omezená.

Můžeme odsoudit celý starověk, jeho otrokářskou společnost a všechny osoby, co tam žily (mimo otroky). Což by ovšem bylo hloupé a nemyslitelné.
Můžeme odsoudit celou historii (do 19./20.století) a její osobnosti, protože se řídili jinými hodnotami a principy a například dobyvačnou politikou a právem vítěze. A mnohými dalšími. Ale smysl v tom není.

Nejlepší historické knihy jsou ty, které vychází z kontextu doby. Tj., když je to například nějaká životopisná kniha, nepopisuje se jen ta osoba a co vykonala/zažila, ale taky doba a co mělo jaký význam nebo co se tehdy uznávalo. A to maximálně objektivně – nezaujatě předkládat fakta, bez citového zabarvení… ledaže by se skutečně jednalo o kritiku nebo chválu – ale opět, muselo by to být účelové a řečeno v jakém ohledu (zda subjektivní hledisko autora nebo zda to měří podle dnešních a západních měřítek).
Pohledem, který se na to díváme je velmi důležitý. Ale málokdo (včetně mnohých dnešních odborníků) si uvědomuje, že jejich pohled je omezený a uvězněný v hranicích dnešních společenských norem. Což je samo o sobě subjektivní – byť to tak může dělat velká řada osob. To pak není nezbytně osobní subjektivita, ale neprofesionální počínání, které je v tomto taky rovno zaujatosti, akorát na úrovni mentality celé společnosti/ko­munity.
Je třeba plno fanoušků nebo i odborníků, kteří se specializují na jednu historickou osobu. A zaměřují si převážně jen na ní a to bez hlubšího kontextu… ale to je právě chyba. Jak chtějí správně pochopit cokoli s tou osobností, pokud dobře nezanjí odpovídající dobu, zvyklosti, hodnoty a všechno, co s tou osobou souvisí? Nebo takhle fungují třeba i zjednodušené popisy různých osobnsostí (třeba časopisy /články, wiki, filmy, ale i dokumenty apod). Je to vytrženo z kontextu . který bývá sotva kdy alespoň nastíněn.
Někteří lidi studují nějakou osobu pěkně do detailu celý život a studují cokoli. co s tím jen zdánlivě souvisí. Věnovali tomu vše a stejně se kolikrát neodvažují říct, že znají dost, aby mohli vynášet soudy. Ale někteří si jen přečtou pár wiki článků (samy o sobě subjektivních a málo odborných) a hned mají jasno…

Proto by bylo dobré, kdyby v historii (ve spojitosti s osobnostmi), hrála větší roli ta část antropologie, která se zabývá dobou a vše, co s ní souvisí. Tak jako třeba když se zabýváme konkrétním obdobím v pravěku a konkrétní lokalitou… taky se zabýváme tím, jací byli, jak uvažovali, čím disponovali, co pro ně bylo (nebo nebylo) normální, jaké měli zvyklosti, atd. Tohle u historických osobností často chybí.
O člověku, co se docela dost zabývá třeba Caesarem, ale zcela kašle na Římskou říši a starověk obecně, si budu myslet svoje. Protože se nedá aktivně zabývat jen tou osobou – samostatně a nezávisle od všeho ostatního. Ta osoba neexistovala sama o sobě / nezávisle na společnosti a své době. Byla s ní naopak neodmyslitelně spjata.
A opět, někteří se třeba „specializují“ jen na určité období, ale nejdou do hloubky. Opět to poměřují jen dnešní optikou a vůbec je nezajímá kultura jako taková. Tj. ta antropologická část, jejíž součástí je kulturologie aj., které zkoumají abstraktnější věci, jako třeba mentalitu doby. Což ovšem není až tak abstraktní… protože se to projevuje v jejcih nábožneství, zvyklostech, umění, atd. Jde spíš o to, že se tím zabývají jen povrchně anebo jen některými aspekty. Jedou přes data a osobnosti. Vyhledávají si války, bitvy, některé lidi, odívání, ale to je tak vše. Na dobový kontext prdí. A přesto z něj právě pramění ty události… proč k nim došlo, proč udělali rozhodnutí takové, jaké udělali, proč tohle nebo ono pro ně ne/bylo přijatelné atd.

Hlavně na youtube, ale i v dokumentech se nám množí takoví „odborníci“, kterří se na vše dívají jen pohledem dnešního světa, liberální demorkacie, z hlediska suverenity lidu, zákl. lidských práv, progresivismu apod…

Disraeli

Odpověděl/a – 23.říjen 18:38

Samozřejmě, že není..! Musí se brát maximální ohled na dobu, na tehdejší normy a mentalitu. Pokud se ta osoba má nějak hodnotit nebo poměřovat, může se SROVNÁVAT s tím, co odpovídá dnešku. Ale né z toho vycházet a stavět na tom…
Samozřejmě se DÁ dívat na hisorickou osobu moderním (a ještě třeba západním) pohledem, ovšem je to jen jedna z možností, a to navíc jen velmi omezená. A to spíš jen v rámci toho účelového porovnávání s dneškem.

Můžeme odsoudit celý starověk, jeho otrokářskou společnost a všechny osoby, co tam žily (mimo otroky). Což by ovšem bylo hloupé a nemyslitelné.
Můžeme odsoudit celou historii (do 19./20.století) a její osobnosti, protože se řídili jinými hodnotami a principy a například dobyvačnou politikou a právem vítěze. A mnohými dalšími. Ale smysl v tom není.

Nejlepší historické knihy a studie jsou ty, které vychází z kontextu doby. Tj., když je to například nějaká životopisná kniha, nepopisuje se jen ta osoba a co vykonala/zažila, ale taky doba a co mělo jaký význam nebo co se tehdy uznávalo. A to maximálně objektivně – nezaujatě předkládat fakta, bez citového zabarvení… ledaže by se skutečně jednalo o kritiku nebo chválu – ale opět, muselo by to být účelové a řečeno v jakém ohledu (zda subjektivní hledisko autora nebo zda to měří podle dnešních a západních měřítek).
Pohledem, který se na to díváme je velmi důležitý. Ale málokdo (včetně mnohých dnešních odborníků) si uvědomuje, že jejich pohled je omezený a uvězněný v hranicích dnešních společenských norem, pravidel. Což je samo o sobě subjektivní – byť to tak může dělat velká řada osob. To pak není nezbytně (jen) osobní subjektivita, ale neprofesionální počínání, které je v tomto taky rovno zaujatosti, akorát na úrovni mentality celé společnosti/ko­munity.
Je třeba plno fanoušků nebo i odborníků, kteří se specializují na jednu historickou osobu. A zaměřují si převážně jen na ní a to bez hlubšího kontextu… ale to je právě chyba. Jak chtějí správně pochopit cokoli s tou osobností, pokud dobře neznají odpovídající dobu, zvyklosti, hodnoty a všechno, co s tou osobou souvisí? Nebo takhle fungují třeba i zjednodušené popisy různých osobnsostí (třeba časopisy /články, wiki, filmy, ale i dokumenty apod). Je to vytrženo z kontextu . který bývá sotva kdy alespoň nastíněn.
Někteří lidi studují nějakou osobu pěkně do detailu celý život a studují cokoli. co s tím jen zdánlivě souvisí. Věnovali tomu vše a stejně se kolikrát neodvažují říct, že znají dost, aby mohli vynášet soudy. Ale někteří si jen přečtou pár wiki článků (samy o sobě subjektivních a málo odborných) a hned mají jasno… a „vědí všechno“.

Proto by bylo dobré, kdyby ve studiu historie (ve spojitosti nejen s osobnostmi), hrála větší roli ta část antropologie, která se zabývá dobou a vše, co s ní souvisí (kterou analyzovala, poznávala a pak z ní vycházela). Tak jako třeba když se zabýváme konkrétním obdobím v pravěku a konkrétní lokalitou… taky se zabýváme tím, jací byli, jak uvažovali, čím disponovali, co pro ně bylo (nebo nebylo) normální, jaké měli zvyklosti, co se v té době nacházelo, jaký byl život, atd. Tohle u historických osobností často chybí.
O člověku, co se docela dost zabývá třeba Caesarem, ale zcela kašle na Řím/skou říši a starověk obecně, si budu myslet svoje. Protože se nedá aktivně zabývat jen tou osobou – samostatně a nezávisle od všeho ostatního. Ta osoba neexistovala sama o sobě / nezávisle na společnosti a své době. Byla s ní naopak neodmyslitelně spjata.
A opět, někteří se třeba „specializují“ jen na určité období, ale nejdou do hloubky. Poměřují to jen dnešní optikou a vůbec je nezajímá kultura a prsotředí jako takové. Tj. ta antropologická část, jejíž součástí je kulturologie aj., které zkoumají abstraktnější věci, jako třeba mentalitu doby. Což ovšem ve skutečnosti není až tak abstraktní… protože se to projevuje v jejcih nábožneství, zvyklostech, umění, atd. Jde spíš o to, že se tím zabývají jen povrchně anebo jen některými aspekty. Jedou přes data a osobnosti. Vyhledávají si války, bitvy, některé lidi, odívání, ale to je tak vše. Na dobový kontext prdí. A přesto z něj právě pramění ty události… proč k nim došlo, proč udělali rozhodnutí takové, jaké udělali, proč tohle nebo ono pro ně ne/bylo přijatelné atd.

Hlavně na youtube, ale i v dokumentech se nám množí takoví „odborníci“, kterří se na vše dívají jen pohledem dnešního světa, liberální demokracie, z hlediska suverenity lidu, zákl. lidských práv, progresivismu apod…