Historie úprav
Odpověděl/a – 2.říjen 17:43
Třeba u cizích jmen nevidím většinou důvod to „překládat“ a
přidávat tam to -ová, ale k českým ženám a jejich příjmení to
přechylování prostě patří. U cizích je to většinou jedno, záleží
často jak to zní, ale tady tak úplně nehraje roli rod, protože cizí
příjmení jsou prostě. cizí, s cizím zněním i významem. Stejně tak je
taky blbost překládat různá jména do češtiny (i když mají český
ekvivalent) nebo je zbytečně moc počešťovat (pokud nejde o právo –
třeba nabývání občanství nebo pokud se to netýká jmen panovníků).
Rod mužský X ženský, skloňování aj., prostě součást češtiny a navíc
i zvyklostí.
U VĚTŠINÝ českých přijímení to taky zní divně, když tam není
ová nebo to není jinak přechýlené. Logicky je to většinou
přípona odpovídající ženskému rodu… Přechylování prostě
k češtině patří a nejen k příjmení. Když ženský rod, tak
ženský.
Marie Kovář, Petra Novák, Julie Švec, Anna Svoboda, Nikola Černý, Ema
Dvořák, Julie Adamec, Eliška Pospíchal, Hana Doležal,… Jako vážně?
Vždyť ono to i zní úplně retardovaně.
Něco jako Emma Smetana dává smysl, protože samotná smetana tak nějak je
ženský rod i vzor žena (z výše zmíněných by možná šla ta Svoboda).
U jiných ani nedává smysl, aby byly nepřechýlené a v mužském rodě.
Jsou samozřejmě výjimky příjmení, která jsou speciálnější…
třeba Marie Fojtů nemusí být Fojtová. Tady má ale příjmění jiný tvar
než bývá běžné…
Odpověděl/a – 2.říjen 17:46
Třeba u cizích jmen nevidím většinou důvod to „překládat“ a
přidávat tam to -ová, ale k českým ženám a jejich příjmení to
přechylování prostě patří. U cizích je to většinou jedno, záleží
často jak to zní, ale tady tak úplně nehraje roli rod, protože cizí
příjmení jsou prostě. cizí, s cizím zněním i významem. Stejně tak je
taky blbost překládat různá jména do češtiny (i když mají český
ekvivalent) nebo je zbytečně moc počešťovat (pokud nejde o právo –
třeba nabývání občanství nebo pokud se to netýká jmen panovníků).
Rod mužský X ženský, skloňování aj., prostě součást češtiny a navíc
i zvyklostí.
U VĚTŠINÝ českých přijímení to taky zní divně, když tam není
ová nebo to není jinak přechýlené. Logicky je to většinou
přípona odpovídající ženskému rodu… Přechylování prostě
k češtině patří a nejen k příjmení. Když ženský rod, tak ženský.
Prodavač Tereza, doktor Pavla.
Marie Kovář, Petra Novák, Julie Švec, Anna Svoboda, Nikola Černý, Ema
Dvořák, Julie Adamec, Eliška Pospíchal, Hana Doležal,… Jako vážně?
Vždyť ono to i zní úplně retardovaně. A pak ještě extra level to
zkombinovat, pošťák Jana Kolář, novinář Eva Hájek, atd. Samozřejmě
opět výjimky, jako účetní, mluvčí, aj. která se nemusí přechylovat
(protože můžou být pro oba rody).
Něco jako Emma Smetana dává smysl, protože samotná smetana tak nějak je
ženský rod i vzor žena (z výše zmíněných by možná šla ta Svoboda).
U jiných ani nedává smysl, aby byly nepřechýlené a v mužském rodě.
Jsou samozřejmě výjimky příjmení, která jsou speciálnější…
třeba Marie Fojtů nemusí být Fojtová. Tady má ale příjmění jiný tvar
než bývá běžné…
