Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 14.srpen 13:34

Neměla by být vůbec považována za nejlepší formu vlády. Posledních 200 let existuje dogma, že jen demokracie je přijatelná a cokoli jiného je špatné… demokratické (dobré), nedemokratické (zlé). Už vůbec tahle zjednodušená kategorizace je nesmyslná, protože se vůbec nemusí poměřovat podle kritéria demokracie a nemusí se k ní nijak vázat.

Demokracie má X nedostatků, může funogovat různě (lépe, hůře i katastrofálně) a mít vícero podob a taky má více definic a chápání (neexistuje žádné jednotné vnímání demokracie… liší se autor od autora, filozofie od filozofie, liší se podle oboru – jako politologie, práva, ekonomie aj – a v ních podle jednotlivých směrů; liší se podle spektra – zda jako vláda a některá její forma nebo jako systém a některá jeho „pravidla a zásady“).

Považovat ji za nejlepší nebo spíš za jedinou přijetelnou a nezpochybnitelnou, je fanatismus, zaujatost a domněnka.
Demokracie ale NENÍ žádná jasná výhra a není to ani jediná možnost. Nezajištuje lepší podmínky a lepší stát, není to synonymum ke svobodě a už vůbec ne ke spravedlnosti.
Může být považována za jednu z těch lepších nebo potenciálně dobrou… ale určitě ne za jedinou a dokonalou (tak jak se to chápe v dnešní době). A opravdu se to tak chápe všude, i v diktaturách a totalitách, proto se taky nejvíce ohánějí demokracií, lidem, rovností a lidovou suverenitou.

Disraeli

Odpověděl/a – 14.srpen 13:39

Neměla by být vůbec považována za nejlepší formu vlády. Posledních 200 let existuje dogma, že jen demokracie je přijatelná a cokoli jiného je špatné… demokratické (dobré), nedemokratické (zlé). Už vůbec tahle zjednodušená kategorizace je nesmyslná, protože se vůbec nemusí poměřovat podle kritéria demokracie a nemusí se k ní nijak vázat.

Demokracie má X nedostatků, může funogovat různě (lépe, hůře i katastrofálně) a mít vícero podob a taky má více definic a chápání (neexistuje žádné jednotné vnímání demokracie… liší se autor od autora, filozofie od filozofie, liší se podle oboru – jako politologie, práva, ekonomie aj – a v ních podle jednotlivých směrů; liší se podle spektra – zda jako vláda a některá její forma nebo jako systém a některá jeho „pravidla a zásady“).
Chápání demokracie je; 1) komplexní, složité, i nejasné, 2) pomýlené, zmatené a zfanatizované
Když se podíváme do filozofie, polotologie, politické filozofie, skoro všichni autoři od počátku do konce 19. století, demokracii kritizují. A i ti, co ji považují za dobrou nebo ji podporují, ji považují ZA JEDNU z dobrých, možností. Nikoli za nezpochybnitelný kult, kolem kterého je dnes postavené veškeré politicko-právní vnímání světa, státu a vlády…

Považovat ji za nejlepší nebo spíš za jedinou přijetelnou a nezpochybnitelnou, je fanatismus, zaujatost a domněnka. Dogma stojící na svém vlastním propagandisticko-ideologickém pilíři.
Demokracie ale NENÍ žádná jasná výhra a není to ani jediná možnost. Nezajištuje lepší podmínky a lepší stát, není to synonymum ke svobodě a už vůbec ne ke spravedlnosti.
Může být považována za jednu z těch lepších nebo potenciálně dobrou… ale určitě ne za jedinou a dokonalou (tak jak se to chápe v dnešní době). A opravdu se to tak chápe všude, i v diktaturách a totalitách, proto se taky nejvíce ohánějí demokracií, lidem, rovností a lidovou suverenitou.