Historie úprav

Avatar uživatele

annas

Odpověděl/a – 24.září 12:34

  1. Doplním Rokiovou odpověď. Jsou samozřejmě rozdíly podle původu a významu slova.
  2. Podle původu slova
  1. běžec – ve staročeštině běhač, běhař, pochází od slovesa běžeti, běhati. V minulosti název pro posla. Jinak také pojmenování uprchlíka i honce dobytka,.

Původně bylo sloveso běhati odvozené od běgti, běg. Hláskovými změnami g v h vzniklo sloveso běhati. Další hlásková změna h v ž vznikla při vokalizací jerů vzhledem k jejich postavení – např. běžím – při časování atd..
Infinitiv běžeti pak vznikl jako protiklad k ležeti – užívalo se často ve rčení – jak to běží a leží, kdo nevěří, ať tam běží apod.

Zdroj viz otázka https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-sloveso-bezet-pouziva-i-ve-vyznamu-jit

  1. Běženec – uprchlík- hovorově utečenec je slovo, které se objevilo v češtině až ve 20,. stoleltoí z ruského беженец, jež bylo poprvé doloženo k roku 1891, a do češtiny se rozšířilo počátkem 20. století, zejména po ruské revoluci v r. 1917.

2. Podle významu slov
Běžec – podst. jméno žiovotné io neživotné

  1. běžec na dlouhé tratě
  2. běžec na dlouhé tratě ´- maratonský běžec – vytrvalý bwežec
  3. sportovní výraz – závodník v běhu
  4. běžci – skupina nelétavých ptáků
  5. techn. výraz – posuvná součástka stroje
  6. jedna ze šachových figur
  7. Běženec – uprchlík – utečenec )hovorově ) – je člověk, který nedobrovolně opustil svoji rodnou zem nebo stát, kde žil. Uprchlíky lze rozlišovat na politické uprchlíky (utekli kvůli represivnímu režimu ve své zemi), válečné uprchlíky (utekli kvůli válečné situaci ve svojí zemi) nebo ekonomické uprchlíky (utekli za lepším živobytím)

Podle Wikipedie

2. podle původu slova
běžec – ve staročeštině běhač, běhař, pochází od slovesa bwěžeti, běhati. V minulosti název i pro posla. Jinak také sstaršío název pro uprchlíka, ale i honce dobytka,.

Původně bylo sloveso běhati od běgti, běg. Hláskovými změnami g v h vzniklo sloveso běhati. Další hlásková změna h v ž vznikla při vokalizací jerů vzhledem k jejich postavení – např. běžím – při časování atd..
Infinitiv běžeti pak vznikl jako protiklad k ležeti – užívalo se často ve rčení – jak to běží a leží, kdo nevěří, ať tam běží apod.

Vysvwětlení viz otázka https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-sloveso-bezet-pouziva-i-ve-vyznamu-jit

Běženec – uprchlík- hovorově utečenec je slovo, které se objevilo v češtině až ve 20,. století ruského беженец, jež bylo poprvé doloženo k roku 1891, a do češtiny se rozšířilo počátkem 20. století, zejména po ruské revoluci v r. 1917.

Machkův Etymologický slovník , vl. věd. ověřené i v dalších jazykových zdrojích

Avatar uživatele

annas

Odpověděl/a – 24.září 13:09

1.Doplním Rokiovou odpověď. Jsou samozřejmě další rozdíly podle původu a významu slova.

Připomínáám, že z řecké antiky zhnámí jsou vytrvalostními běžci a běžci-posli z jejich rolí se sportovním, vojenským a sociálním statusem.

1. Podle původu slova

  1. běžec – ve staročeštině běhač, běhař, pochází od slovesa běžeti, běhati. V minulosti název pro posla. Jinak také pojmenování uprchlíka i honce dobytka,.

Původně bylo sloveso běhati odvozené od běgti, běg. Hláskovými změnami g v h vzniklo sloveso běhati. Další hlásková změna h v ž vznikla při vokalizací jerů vzhledem k jejich postavení – např. běžím – při časování atd..
Infinitiv běžeti pak vznikl jako protiklad k ležeti – užívalo se často ve rčení – jak to běží a leží, kdo nevěří, ať tam běží apod.

Zdroj viz otázka https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-sloveso-bezet-pouziva-i-ve-vyznamu-jit

  1. Běženec – uprchlík- hovorově utečenec je slovo, které se objevilo v češtině až ve 20,. stoleltoí z ruského беженец, jež bylo poprvé doloženo k roku 1891, a do češtiny se rozšířilo počátkem 20. století, zejména po ruské revoluci v r. 1917.

2. Podle významu slov
Běžec – podst. jméno žiovotné io neživotné

  1. běžec – člověkl, který běhá
  2. běžec na dlouhé tratě ´- maratonský běžec – vytrvalý bwežec
  3. sportovní výraz – závodník v běhu
  4. běžci – skupina nelétavých ptáků
  5. techn. výraz – posuvná součástka stroje
  6. jedna ze šachových figur
  7. Běženec – uprchlík – utečenec )hovorově ) – je člověk, který nedobrovolně opustil svoji rodnou zem nebo stát, kde žil. Uprchlíky lze rozlišovat na politické uprchlíky (utekli kvůli represivnímu režimu ve své zemi), válečné uprchlíky (utekli kvůli válečné situaci ve svojí zemi) nebo ekonomické uprchlíky (utekli za lepším živobytím)

Podle Wikipedie

2. podle původu slova
běžec – ve staročeštině běhač, běhař, pochází od slovesa bwěžeti, běhati. V minulosti název i pro posla. Jinak také starší název pro uprchlíka, ale i honce dobytka,.

Původně bylo sloveso běhati od běgti, běg. Hláskovými změnami g v h vzniklo sloveso běhati. Další hlásková změna h v ž vznikla při vokalizací jerů vzhledem k jejich postavení – např. běžím – při časování atd..
Infinitiv běžeti pak vznikl jako protiklad k ležeti – užívalo se často ve rčení – jak to běží a leží, kdo nevěří, ať tam běží apod.

Vysvětlení viz otázka https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-sloveso-bezet-pouziva-i-ve-vyznamu-jit

Běženec – uprchlík- hovorově utečenec je slovo, které se objevilo v češtině až ve 20,. století ruského беженец, jež bylo poprvé doloženo k roku 1891, a do češtiny se rozšířilo počátkem 20. století, zejména po ruské revoluci v r. 1917.

Machkův Etymologický slovník , vl. věd. ověřené i v dalších jazykových zdrojích

Avatar uživatele

annas

Odpověděl/a – 24.září 13:10

1,. Doplním Rokiovou odpověď. Jsou samozřejmě dalšío rozdíly podle původu a významu slova. u běžce a běžence,.
Připomoínáám, že z řecké antiky známí jsou vytrvalostními běžci a běžci-posli z jejich rolí se sportovním, vojenským a sociálním statusem v řecké antice.

1. Podle původu slova

  1. běžec – ve staročeštině běhač, běhař, pochází od slovesa běžeti, běhati. V minulosti název pro posla. Jinak také pojmenování uprchlíka i honce dobytka,.

Původně bylo sloveso běhati odvozené od běgti, běg. Hláskovými změnami g v h vzniklo sloveso běhati. Další hlásková změna h v ž vznikla při vokalizací jerů vzhledem k jejich postavení – např. běžím – při časování atd..
Infinitiv běžeti pak vznikl jako protiklad k ležeti – užívalo se často ve rčení – jak to běží a leží, kdo nevěří, ať tam běží apod.

Zdroj viz otázka https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-sloveso-bezet-pouziva-i-ve-vyznamu-jit

  1. Běženec – uprchlík- hovorově utečenec je slovo, které se objevilo v češtině až ve 20,. stoleltoí z ruského беженец, jež bylo poprvé doloženo k roku 1891, a do češtiny se rozšířilo počátkem 20. století, zejména po ruské revoluci v r. 1917.

2. Podle významu slov
Běžec – podst. jméno žiovotné io neživotné

  1. človwěk, který běhá
  2. běžec na dlouhé tratě ´- maratonský běžec – vytrvalý bwežec
  3. sportovní výraz – závodník v běhu
  4. běžci – skupina nelétavých ptáků
  5. techn. výraz – posuvná součástka stroje
  6. jedna ze šachových figur
  7. Běženec – uprchlík – utečenec (hovorově ) – je člověk, který nedobrovolně opustil svoji rodnou zem nebo stát, kde žil. Uprchlíky lze rozlišovat na politické uprchlíky (utekli kvůli represivnímu režimu ve své zemi), válečné uprchlíky (utekli kvůli válečné situaci ve svojí zemi) nebo ekonomické uprchlíky (utekli za lepším živobytím)

Podle Wikipedie

2. podle původu slova
běžec – ve staročeštině běhač, běhař, pochází od slovesa bwěžeti, běhati. V minulosti název i pro posla. Jinak také starší název pro uprchlíka, ale i honce dobytka,.

Původně bylo sloveso běhati od běgti, běg. Hláskovými změnami g v h vzniklo sloveso běhati. Další hlásková změna h v ž vznikla při vokalizací jerů vzhledem k jejich postavení – např. běžím – při časování atd..
Infinitiv běžeti pak vznikl jako protiklad k ležeti – užívalo se často ve rčení – jak to běží a leží, kdo nevěří, ať tam běží apod.

Vysvětlení viz otázka https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-sloveso-bezet-pouziva-i-ve-vyznamu-jit

Známí jsou v řecké antice vytrvalostní běžci a běžci-poslové se sportovním, vojenským a sociálním statusem,

Běženec – uprchlík- utečenec je slovo, které se objevilo v češtině až ve 20,. století ruského беженец, jež bylo poprvé doloženo k roku 1891, a do češtiny se rozšířilo počátkem 20. století, zejména po ruské revoluci v r. 1917.

Machkův Etymologický slovník , vl. věd. ověřené i v dalších jazykových zdrojích

Avatar uživatele

annas

Odpověděl/a – 24.září 13:12

Doplním Rokiovou odpověď. Jsou samozřejmě dalšío rozdíly podle původu a významu slova. u běžce a běžence,.
Připomínám, že z řecké antiky jsou známí vytrvalostními běžci a běžci-posli z jejich rolí se sportovním, vojenským a sociálním statusem.

1. Podle původu slova

  1. běžec – ve staročeštině běhač, běhař, pochází od slovesa běžeti, běhati. V minulosti název pro posla. Jinak také pojmenování uprchlíka i honce dobytka,.

Původně bylo sloveso běhati odvozené od běgti, běg. Hláskovými změnami g v h vzniklo sloveso běhati. Další hlásková změna h v ž vznikla při vokalizací jerů vzhledem k jejich postavení – např. běžím – při časování atd..
Infinitiv běžeti pak vznikl jako protiklad k ležeti – užívalo se často ve rčení – jak to běží a leží, kdo nevěří, ať tam běží apod.

Zdroj viz otázka https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-sloveso-bezet-pouziva-i-ve-vyznamu-jit

  1. Běženec – uprchlík- hovorově utečenec je slovo, které se objevilo v češtině až ve 20,. stoleltoí z ruského беженец, jež bylo poprvé doloženo k roku 1891, a do češtiny se rozšířilo počátkem 20. století, zejména po ruské revoluci v r. 1917.

2. Podle významu slov
Běžec – podst. jméno žiovotné io neživotné

  1. človwěk, který běhá
  2. běžec na dlouhé tratě ´- maratonský běžec – vytrvalý bwežec
  3. sportovní výraz – závodník v běhu
  4. běžci – skupina nelétavých ptáků
  5. techn. výraz – posuvná součástka stroje
  6. jedna ze šachových figur
  7. Běženec – uprchlík – utečenec (hovorově ) – je člověk, který nedobrovolně opustil svoji rodnou zem nebo stát, kde žil. Uprchlíky lze rozlišovat na politické uprchlíky (utekli kvůli represivnímu režimu ve své zemi), válečné uprchlíky (utekli kvůli válečné situaci ve svojí zemi) nebo ekonomické uprchlíky (utekli za lepším živobytím)

Podle Wikipedie

2. podle původu slova
běžec – ve staročeštině běhač, běhař, pochází od slovesa bwěžeti, běhati. V minulosti název i pro posla. Jinak také starší název pro uprchlíka, ale i honce dobytka,.

Původně bylo sloveso běhati od běgti, běg. Hláskovými změnami g v h vzniklo sloveso běhati. Další hlásková změna h v ž vznikla při vokalizací jerů vzhledem k jejich postavení – např. běžím – při časování atd..
Infinitiv běžeti pak vznikl jako protiklad k ležeti – užívalo se často ve rčení – jak to běží a leží, kdo nevěří, ať tam běží apod.

Vysvětlení viz otázka https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-sloveso-bezet-pouziva-i-ve-vyznamu-jit

Známí jsou v řecké antice vytrvalostní běžci a běžci-poslové se sportovním, vojenským a sociálním statusem,

Běženec – uprchlík- utečenec je slovo, které se objevilo v češtině až ve 20,. století ruského беженец, jež bylo poprvé doloženo k roku 1891, a do češtiny se rozšířilo počátkem 20. století, zejména po ruské revoluci v r. 1917.

Machkův Etymologický slovník , vl. věd. ověřené i v dalších jazykových zdrojích

Avatar uživatele

annas

Odpověděl/a – 24.září 18:13

Doplním Rokiovou odpověď. Jsou samozřejmě dalšío rozdíly podle původu a významu slova. u běžce a běžence,.

1. Podle původu slova

  1. běžec – ve staročeštině běhač, běhař, pochází od slovesa běžeti, běhati. V minulosti název pro posla. Jinak také pojmenování uprchlíka i honce dobytka,.

Původně bylo sloveso běhati odvozené od běgti, běg. Hláskovými změnami g v h vzniklo sloveso běhati. Další hlásková změna h v ž vznikla při vokalizací jerů vzhledem k jejich postavení – např. běžím – při časování atd..
Infinitiv běžeti pak vznikl jako protiklad k ležeti – užívalo se často ve rčení – jak to běží a leží, kdo nevěří, ať tam běží apod.

Zdroj viz otázka https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-sloveso-bezet-pouziva-i-ve-vyznamu-jit

  1. Běženec – uprchlík- hovorově utečenec je slovo, které se objevilo v češtině až ve 20,. stoleltoí z ruského беженец, jež bylo poprvé doloženo k roku 1891, a do češtiny se rozšířilo počátkem 20. století, zejména po ruské revoluci v r. 1917.

2. Podle významu slov
Běžec – podst. jméno žiovotné io neživotné

  1. človwěk, který běhá
  2. běžec na dlouhé tratě ´- maratonský běžec – vytrvalý bwežec
  3. sportovní výraz – závodník v běhu
  4. běžci – skupina nelétavých ptáků
  5. techn. výraz – posuvná součástka stroje
  6. jedna ze šachových figur
  7. Běženec – uprchlík – utečenec (hovorově ) – je člověk, který nedobrovolně opustil svoji rodnou zem nebo stát, kde žil. Uprchlíky lze rozlišovat na politické uprchlíky (utekli kvůli represivnímu režimu ve své zemi), válečné uprchlíky (utekli kvůli válečné situaci ve svojí zemi) nebo ekonomické uprchlíky (utekli za lepším živobytím)

Podle Wikipedie

2. podle původu slova
běžec – ve staročeštině běhač, běhař, pochází od slovesa bwěžeti, běhati. V minulosti název i pro posla. Jinak také starší název pro uprchlíka, ale i honce dobytka,.

Původně bylo sloveso běhati od běgti, běg. Hláskovými změnami g v h vzniklo sloveso běhati. Další hlásková změna h v ž vznikla při vokalizací jerů vzhledem k jejich postavení – např. běžím – při časování atd..
Infinitiv běžeti pak vznikl jako protiklad k ležeti – užívalo se často ve rčení – jak to běží a leží, kdo nevěří, ať tam běží apod.

Vysvětlení viz otázka https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-sloveso-bezet-pouziva-i-ve-vyznamu-jit

Známí jsou v řecké antice vytrvalostní běžci a běžci-poslové se sportovním, vojenským a sociálním statusem,

Běženec – uprchlík- utečenec je slovo, které se objevilo v češtině až ve 20,. století ruského беженец, jež bylo poprvé doloženo k roku 1891, a do češtiny se rozšířilo počátkem 20. století, zejména po ruské revoluci v r. 1917.

Machkův Etymologický slovník , vl. věd. ověřené i v dalších jazykových zdrojích

Náš týdenní výběr otázek
Všechny vybrané otázky