Historie úprav
Odpověděl/a – 22.únor 19:19
Nemohu souhlasit, že normy byly na škodu, naopak, normy zajišťovaly kvalitu. Ať se jednalo o potraviny, tak i výrobky technické. To, že se výrobky opravovaly má svojí logiku. Šetřily se tak peníze spotřebitelů. Dnes je situace jiná, podnikatel potřebuje vydělávat, tak není na prvním místě kvalita, ale množství prodaných výrobků. Pokud by byly výrobky kvalitní, podnikatel by nevydělával, protože by se tolik výrobků neprodalo. To je prostě daň tržnímu hospodářství. Mám v tom osobní zkušenost. V minulosti jsme při poruše jakéhokoli zařízení, vymontovali součástku, kterou jsme opravili, případně vyměnili. Po změně režimu se situace změnila. např. součástky v řádech desetikorun, nebo stokorun se přestali opravovat, ale začali jsme měnit celé bloky v řádech tisícovek. Když jsme na takové hospodaření poukázali, bylo nám vysvětleno, že opravami firma nic nevydělá, ale výměnou celých součástí ano. Takže ekonomika je postavená na plýtvání, ale doma každý žijeme v obráceném gardu, pokud to lze, vše si opravíme za přijatelný peníz. Ještě uvedu jeden příklad, kdysi jsem pracoval v podniku, který vyráběl světoznámé výrobky z kaolinu. Po r. 1989 byl závod prodán zahraničnímu majiteli, který pak veškerou výrobu zrušil a začal kaolin vyvážet. Takže pro naší ekonomiku další rána, místo prodeje hotových výrobků, prodej suroviny. A to je jen jeden příklad z mnoha.
Odpověděl/a – 23.únor 13:20
Nemohu souhlasit, že normy byly na škodu, naopak, normy zajišťovaly kvalitu. Ať se jednalo o potraviny, tak i výrobky technické. To, že se výrobky opravovaly má svojí logiku. Šetřily se tak peníze spotřebitelů. Dnes je situace jiná, podnikatel potřebuje vydělávat, tak není na prvním místě kvalita, ale množství prodaných výrobků. Pokud by byly výrobky kvalitní, podnikatel by nevydělával, protože by se tolik výrobků neprodalo. To je prostě daň tržnímu hospodářství. Mám v tom osobní zkušenost. V minulosti jsme při poruše jakéhokoli zařízení, vymontovali součástku, kterou jsme opravili, případně vyměnili. Po změně režimu se situace změnila. např. součástky v řádech desetikorun, nebo stokorun se přestali opravovat, ale začali jsme měnit celé bloky v řádech tisícovek. Když jsme na takové hospodaření poukázali, bylo nám vysvětleno, že opravami firma nic nevydělá, ale výměnou celých součástí ano. Takže ekonomika je postavená na plýtvání, ale doma každý žijeme v obráceném gardu, pokud to lze, vše si opravíme za přijatelný peníz. Ještě uvedu jeden příklad, kdysi jsem pracoval v podniku, jehož výrobky z kaolinu se vyvážely do celého světa a doma byly těžko k sehnání. Po r. 1989 byl závod prodán zahraničnímu majiteli, který pak veškerou výrobu zrušil (byla to totiž konkurence pro výrobky z Itálie, protože nemají tak kvalitní kaolin) a začal kaolin vyvážet. Takže pro naší ekonomiku další rána, místo prodeje hotových výrobků, prodej suroviny. A to je jen jeden příklad z mnoha.
