Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 17.únor 10:23

Jsou případy, kdy člověk ví, kdo mu volá, ještě než zvedne sluchátko. Nebo si na někoho po dlouhé době vzpomene a najednou se mu dotyčný ozve nebo ho potká. To jsou všední „nadsmysly“, které často potkají kdekoho. Ale jsou i další a mnohem podivnější případy.
Zvířata mají často „šestý smysl“, tj bud vylepšené některé stávající smysly – nebo všchny pracující lépe dohromady – anebo nějaký další, ne moc dobře identifikovatelný. Často taková lepší intuice nebo větší propojení s přírodou (zvířata často poznají blížící se katastrofu – dokonce i dlouho dopředu; nebo u lidí rozpoznají vážnou nemoc, jako třeba rakovinu, atd).
Ještě existuje kolektivní vědomí a kolektivní nevědomí.
Není žádný důvod nemyslet si, že něco jako „nadpřirozeno“ neexistuje. Když plno vědců a objevitelů tomu věřilo (nejen věřilo, ale vyloženě to zastávali a stavěli na tom i mnohé teorie. Dnešní „racionální“ věda – respektive vědci – tamty vědce uznávají a dokonce na nich stojí i celé vědní obory… ale bohužel si z nich berou jen to, co se jim hodí a zapdá do jejich vidění světa. To je vědecká zaujatost – přestože si myslí, že jsou objektivní a zaujatí). Například na nadvědomí věřil Tesla i Carl G Jung- jeden z průkopníků a dodnes z nejvýznamějších psychologů (a lidi – ani dnešní vědci – nejsou chytřejší nebo otevřenější než Jung a už vůbec ne než Tesla).

Disraeli

Odpověděl/a – 17.únor 10:26

Byly (a jsou) případy, kdy člověk ví, kdo mu volá, ještě než zvedne sluchátko (dnes má většina normální mobil a pevnou nemají… takže většina lidí dnes vidí kdo jim volá :D). Nebo si na někoho po dlouhé době vzpomene a najednou se mu dotyčný ozve nebo ho potká. To jsou všední „nadsmysly“, které často potkají kdekoho. Ale jsou i další a mnohem podivnější případy.
Zvířata mají často „šestý smysl“, tj bud vylepšené některé stávající smysly – nebo všchny pracující lépe dohromady – anebo nějaký další, ne moc dobře identifikovatelný. Často taková lepší intuice nebo větší propojení s přírodou (zvířata často poznají blížící se katastrofu – dokonce i dlouho dopředu; nebo u lidí rozpoznají vážnou nemoc, jako třeba rakovinu, atd).
Některá dvojčata (u lidí), která jsi jsou blízká, taky někdy mají toto souznění a vědí, která na co myslí, jak se cítí nebo co se ji zrovna děje (i když se třeba zrovna nenachází u sebe).
Ještě existuje kolektivní vědomí a kolektivní nevědomí.
Není žádný důvod nemyslet si, že něco jako „nadpřirozeno“ neexistuje. Když plno vědců a objevitelů tomu věřilo (nejen věřilo, ale vyloženě to zastávali a stavěli na tom i mnohé teorie. Dnešní „racionální“ věda – respektive vědci – tamty vědce uznávají a dokonce na nich stojí i celé vědní obory… ale bohužel si z nich berou jen to, co se jim hodí a zapdá do jejich vidění světa. To je vědecká zaujatost – přestože si myslí, že jsou objektivní a zaujatí). Například na nadvědomí věřil Tesla i Carl G Jung- jeden z průkopníků a dodnes z nejvýznamějších psychologů (a lidi – ani dnešní vědci – nejsou chytřejší nebo otevřenější než Jung a už vůbec ne než Tesla).