Zdá se mi to nebo ne? Bylo to i tak dřív, že každý den čtu že někdo někoho zabil, přepad, vytuneloval DP atd atd…

Určitě nebylo, počet vražd po převratu několikanásobně vzrostl. Údajně je to daň za demokracii. Mě se tento názor sice nelíbí, ale to je tak všechno co s tím můžeme dělat.

Souhlasím s czemirou. Dříve to bylo skoro stejné, ale teď se zprávy rychleji šíří.

Ale bylo,jen režimu se to nehodilo. navíc dnes je internet a zprávy se šíří mnohem snadněji

Když jdu na záchod, mám tam rádio Tesla s jedním integrovaným obvodem/zesilo­vačem:-/ Chytá to jen střední vlny a mockrát mě štve že to co tam chytnu, to je Rádio Česko už nechytnu na jakési digitální věži, nenaladím ani na starém rádiu v kuchyni, a na celkem dobrém rozhlasovém přijímači z NDR tu stanici taky nenajdu. Zrovna dneska „na velké“ tam fundovaně hovořili o dění v Sýrii, o Arabském jaru a o revoluci. Bylo to závažné téma jak v zemích kde se pasivně čeká na konec systému vládnutí, jak se čeká na ukončení toho co nefunguje a oddalování jak bych po svém řekl revoluce a protestu, se země přibližuje chudobě a katastrofě. Že lidé by neměli čekat až nějaký diktátor nebo vláda sama odejde či natáhne brka, ale občané musí nefungující nesystém sami zrušit a prostě je všechny vyházet. Jinak tohle všechno končívá válkou ve velkém rozměru. Když jsem to poslouchal, a to hovořili o arabských zemích, viděl jsem paralelu s naší zemí. Nakonec toho komentáře bylo něco ve smyslu, že se to týká i Evropského společenství. A tento komentář který tam četli, napsal nějaký Arab. Celkově se mě tato stanice Rádio Česko strašně líbí, stojí to za to poslouchat.

Na druhou stranu, prosímvás, kam to spějeme my, co vyděláváme něco přes deset tisíc, co na nás zkouší novodobí podnikatelé/za­městnavatelé co z nás dřou kůži a ještě se jim zdá že nemáme v práci co na práci? Jak dlouho mě večer trvá než se z toho dostávám, – dostáváme, teď rožneme telky a Novinky na PC a první co čteme je rubrika krimi. Má vůbec cenu pouštět takové dlouhé případy do hlavy když máme nějaké svoje nápady a úkoly které musíme stihnout, a taky se najíst? Jedině si z takových zpráv vzít ponaučení abychom se nestali obětí trestného činu agresivních lidí. Prostě to tak je, darebáci jsou všude a vládnou nám. Nechejme to tak, nezasahujme, nečtěme blisty nedělejme revoluce, modleme se ať nesnižují peníze policii, aby neodcházeli jinam, dejme lidem vydělat aby si mohli něco koupit, ne jenom zaplatit nájem a dluhy. Ať začneme žít jako lidi a ne jako dnes, dělníci už jsou povahou mravenci bez myšlení, naopak smetánka z mediálních sfér si tvoří zábavné pořady do kterých se sami zvou, smějí se tam, mají obrovský rozhled a hlavně nemají existenční problémy jestli tento měsíc vyjdou nebo nevyjdou. Vždyť je všichni platíme. Co chcete v dnešním světě najít pozitivního a držet se toho? Dokážete to? Já jsem měl kdysi a ještě mám takovou obrovskou touhu dělat elektronickou hudbu. Jenomže ji nechci plácat přes PC programy a VSTi. To podle mě není hudba. Ale dřu jak vůl, (proč jak?) a stejně vidím že si za to nekoupím nic. Pan podnikatel o svých podřízených řekne: Proč si ti socky zasraný neodkládají pětistovku tisícovku měsíčně? Vymr…ci vymr…í! To není odpověď na smazání, takového mám šéfa. Třeba si pracovník ani nekoupí co chce, je pravda že by nemusel denně utrácet za oběd 50–60 korun. Ale kdyby nejedl, tak třeba i tak by tu pětistovku tisícovku stejně potřeboval, protože to jídlo stejně koupit musí. Takhle to řekl, že si chodí na obědy (do menzy ve VUT) jak králové a jednou bude chodit s namazaným chlebem. Kam jsme se to dostali? Přestaneme žrát a začneme se usmívat na svět? Že se nám to tak líbí? A jak jsou na tom ti, kterým byl na konci minulého roku ukončen pracovní poměr? Víte někdo jak se jim daří? Jak na začátku roku stojí fronty na ÚP aby se pak doslechli že práce není? Jak utáhnou svoje děcka aby trochu ve škole vypadaly? Co jim dají ke svačině? Jak jsou na tom ti, co vůbec nemají vůli pracovat a žít a platit musí? Kradou. A co jim zbývá? To je šílený ne? Takže nikdo nevíme kam nás dožene hnus co se tady páchá na lidech, kdo neholduje hazardu, nekouří, nepije, stejně není za vodou. Jednoho dne se vše kolem vás posere, stačí k tomu operace, připoutání na lůžko v nemocnici a kdo nemá našetřeno, tak mu to rozvrátí život naruby. Jak takový obyčejný člověk který po celou dobu pracovní kariéry platil pojištění a sociální přijde k tomu, jo, že mu pak řeknou v ordinaci – ale to musíte zaplatit, víte? To zaplatí nájem a druhý nájem v nemocnici za 300 korun denně. Tak kde je ta hranice kdy si ještě lidé uvědomují svou cenu a cenu života v dnešní době, kde končí ta hranice když nastupuje nová generace která nepamatuje výhody minulého režimu, nebo o to nejeví zájem, pak jim ani nepřijde nenormální tento bordel? Kolega řekl: my jsme dělníci, pak jsou bezdomovci a po nich už není nic. Víte co to znamená?