Kazatel
Text: Stalo se to večer v daleké Vysočině, Zdena se nám zapomněla
v hluboké divočině. S posttraumatickým šokem v plném rozsahu zapomněla
křičet o svou záchranu. Její drazí přátelé se jí hledat vydali,
,,paní Zdeno!´´ do lesa volali a stále nic.
Zdena pro televizi Nova: Když jsem byla na procházce, šprajcla jsem se pod
kořen. Můj manžel mě pak celou dobu hledal. Zdeno na mě volal. ZDENO! Lal
lal. Zdeno na mě volal.
Zdena líčí svůj strastiplný zážitek svým kamarádkám: Ten kdo nebyl pod
kořenem a zde svůj hlas neztratil jako já, jó jako já. Kdo se neohříval
močí, když se ranním chladem chvěl, ať se Vysočinou rekreovat dá.
Johoho, johoho. Ahoj, Zdenu tam hoď. A pod ten Kořen! Ať pod kořen se
dříve dohrabem. Johoho, johoho. Ahoj, Zdenu tam hoď. A pod ten Kořen! Ať
pod kořen se dříve dohrabem. Johoho, johoho.
A poučení z této tragédie zní: Kdo neumí o kmen pleskat se domů
nevrací…
ZDENO!
