Zažili jste někdy povodně?

Na vlastní kůži je tato povodeň první, která mě tak trochu překvapila.
Dole ve vsi bývaly problémy s návesními rybníky a chalupami kolem, s gejzíry z kanálu a vytopenými sklepy a garážemi, ale já jsem úplně mimo. Jenže došlo i na mne ☹
Nikdy se to ještě nestalo, ale ďolík na louce za barákem je tzv.nebeský rybník a akorát jednou v těch místech bylo mokro tak, že tam zapadl traktor se sekačkou.
No a dneska ten ďolík přeteká do zadního hospodářského traktu domu.
Tak jsem musela evakuovat některé hafany, krmivo atd. atd. nějaká hmotná škoda bude, ale spíš citová (knihy atd.) A hlavně si člověk uvědomí, co to musí být pro lidi, které to spláchne a vyplaví úplně.
Teď tu byli kluci z dobrovolných hasičů (i já jsem členkou) jestli něco nepotřebuji, tak mi pomohli jen odklidit auto a běželi zase pomáhat jinam. V blízké vsi jsou
na tom někteří lidé dost špatně, hlavně ti starší (jiní tam snad ani nebydlí).
Doplňuji:
Prší tady už od pátku téměř nepřetržitě a před tím byly ve středu a čtvrtek přeháňky, tak je vody moc i když tu nemáme žádnou řeku ani potok.
Z polí se hrne velké množství bahna do vsi…rybníčky nestíhají pobrat tu vláhu…

Upravil/a: anonym

Ano a několikrát.Jsem dobrovolný hasič,což znamená že je máme v popisu práce. Dnes v noci jedeme do Prahy.

jelikož vlastním vojenskou techniku ,tak pokud zrovna nejsem ve službě nebo v práci, pomáhám ve svém volnu.Nejvíc v roce 2010 v Chrastavě, pak v r. 2002 a v roce 97.

Ano, Jeseníky 1997 Tehdy to tady bralo mosty, domy a bohužel i lidi. Pomáhal jsem dobrovolně na fotbalovém hřišti vykládat z vrtulníků humanitární pomoc. To byl jeden vrtulník za druhým.. Poté i s odklízením sutin okolí Mikulovic.

Zažila jsem povodeň, i když mě se přímo netýkala, ale mého okolí ano. Je to něco tak strašného, že kdo to nezažil, tak je šťastný člověk. Člověk cítí takovou bezmoc, smutek a pocit, jako by umíral. Všude jen voda, plavou tam různé předměty, nábytek, oblečení, hračky, dokonce jsem viděla několik zvířat. Pořád prší, je skoro tma a vypadá to, jako kdyby byla válka.A když nakonec voda opadne, tak to vypadá opravdu jako po bombardování. Ty nešťastné tváře lidí nikdy v životě nezapomenu.

2002– voda se nám nahnala do práce ani ne tak vrchem, jako spíše kanalizací a pěkně nám to na pracovišti zatopila… V tu chvíli člověk jen kouká a nechápe… Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že tak dopadli všichni v okolí a mnozí ještě hůř, pozná člověk význam slova solidarita a hyenizmus tak nějak, jak by ani nechtěl…
Naštěstí to bylo „jen“ pracoviště… Nedokážu si představit, jak jsou na tom ti, kteří díky povodni přijdou o mnohem víc…

ano v 97 roce,měli jsem v domě i před domem 70cm vody

Ano, 1965 zaplavené od Bratislavy (stará Petržalka) po Komárno
„Pred 40 rokmi vyčíňali katastrofálne záplavy na Dunaji
Bratislava/Patince (TASR) – Pred 40 rokmi začala vyčíňať katastrofálna povodeň na Dunaji, najmä na Žitnom ostrove, ktorá si našťastie nevyžiadala ľudské obete. K osudnej pohrome na Dunaji došlo 15. júna 1965, keď sa pri obci Patince v Komárňanskom okrese pretrhla ochranná dunajská hrádza a 17. júna ďalšia v obci Kľúčovec v okrese Dunajská Streda. Počas mohutných záplav, ktoré trvali niekoľko dní, povolila aj hrádza v obci Číčov. Rozsah škôd dosiahol čiastku 3,5 miliardy korún. Voda úplne zničila 3910 domov a značne poškodila vyše 6000. Záchranné vojenské jednotky československej, sovietskej i maďarskej armády a ďalšie záchranné čaty evakuovali vtedy 54 000 obyvateľov. Povodeň mala na svedomí 250 kilometrov ciest a 70 kilometrov železníc. Obsiata orná pôda bola úplne zničená na ploche 70 000 hektárov. Voda zlikvidovala 42 mostov a zamokrila ďalších 41 tisíc hektárov pôdy, spôsobila škody na hospodárskych objektoch. Povodeň postihla najmä v Komárňanský a Dunajskostredský okres. Obyvatelia zaplaveného územia prejavili nesmiernu disciplinovanosť a obetavosť a aj vďaka tomu si ničivá voda nevyžiadala ľudské životy. Obetiam prírodného nešťastia pomáhali občania celého Československa, vďaka tomu bolo obnovené takmer celé Kolárovo. Katastrofa, ktorá zasiahla do života ľudí takmer z celého povodia Dunaja na našom území, bola akcelerátorom úsilia uskutočniť projekt v Gabčíkove. Celý systém mal zahŕňať aj vodné dielo v maďarskom Nagymarosi, k výstavbe ktorého však nedošlo.“
http://www.tom-pocasi.wz.cz/ar­chiv/cerven05­.html
Tie menšie nepočítame, to je keď sa z Alp pustí sneh a ľady spojené s búrkami.
Ale priehrady už regulujú prívaly vody. Ale aj tak už máme vyhlásený 3.stupeň a uzavreté pobrežné komunikácie.

V roce 2002 jsem kvůli povodni nebyl 3 týdny v práci. Pracoval jsem tehdy v Praze na Palmovce. Celá firma byla až po strop pod vodou.
A sestře to úplně vytopilo restatauraci. Ale i dobré to přineslo, po opadnutí vody našli na zahradě spoustu naplaveného dříví, takže usušili a pořezali :)

Osobně jsem povodeň nikdy nezažil. Ale vidím kolem sebe lidi, kteří jsou povodní přímo postiženi, přijdou o majetek a musí začít znovu. Je to hrůzný katastrofický film, který nikomu nepřeji.
Co mi na současných povodních nejvíc vadí? Že veškerá pomoc je kulminována směrem k Praze. Vojáci, dobrovolní hasiči, peníze atd. Když později mluvíte s chudáky z malé horní-dolní Lhoty, jak si vše při povodních musí dělat sami za pomoci svých občanů a primitivní techniky, tak je mi z toho špatně. Přitom mají na svých obydlích daleko větší škody.

2002, pokud se nepletu.

Osobně ne, protože když byly povodně v roce 1997, byla jsem na prázdninách u babičky a domů jsem přijela až voda opadla.

Jako kluk v Mušově ,každý rok.

Ano, v březnu 1981 v Lounech.