Zachráli jste někomu život?

Mě zachránil život můj syn, když jsem měla silný astma, jednou mě to chytlo tak moc, že jsem upadla na zem a zmodrala, nevěděla jsem, kde mám ten spray, syn mi ho našel, lítal po bytě a hledal, už se mi stmívalo před očima, když mi to stříknul do pusy, no jo, můj malej hrdina 🙂 …

No, manželce.
Začala se dusit po loku čaje. Větší bezmoc jsem dosud neviděl. Nezabírala ani „rána do zad“. To poslední, co mne v tu chvíli napadlo, stoupnout si k ní zezadu, obejmout hrudník a spojenýma rukama několikrát silně stlačit hrudní koš. Zabralo to a popadla dech.
Už jsem viděl hodně, ale ten výraz v jejím obličeji mám stále před očima.
Doplňuji:
Neříkám to proto, že bych se chtěl chlubit. Není čím. Nebylo mi v tu chvíli nejlíp.

Upravil/a: Roman71

Ano,sobe.prisla jsem domu vcas!:)

Jak pisu jinde, takovi se obvykle nechlubi. Ale abys mel odpoved, odpoved, ne, nezachranil jsem, jen jsem poskytoval prvni pomoc. Ale nemyslim, ze slo o prime ohrozeni zivota.

Ano. Několika kocourům a jednomu řidiči po havárii. Když jsem mu pomohl z auta,tak začalo hořet. Je to již ale dávno.

Hrdinové obvykle mlčí..

Ten, kdo někomu zachránil život, se obvykle tím nechlubí a považuje to za samozřejmost. 🙂

Ano a dokonce 2×. Jednou při dopravní nehodě a podruhé na autobusové zastávce se nějakému staršímu pánovi udělalo zle, upadal do bezvědomí. RZ tam byla cobydup. A nejvíce mně fascinovalo jak ostatní stáli a čuměli na mně jak ho usazuji do sedu a volám RZ.

Ano – zavolali jsme pomoc nabouraným Rakušákům ve stromě u Dynína.