O původu skalpování viz otázka Jak to bylo se skalpováním

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-to-bylo-ve-skutecnosti

"Skalp nepřítele ale nepatřil k tradičním indiánským trofejím: tomuto velmi odpornému „zlozvyku“ naučili indiány až v 16. století běloši. Jmenovitě holandští osadníci, kteří se usazovali v okolí dnešního New Yorku.

Vysvětlení z českých zdrojů:

1. Siouxové skalpovali hlavy svých nepřátel, protože věřili, že se jeho duše pak nikdy nedostane do Věčných lovišť a bude tak navždy bloudit na zemi.
2. Jiné kmeny věřily, že ve vlasech je ukryta síla bojovníka. Získáním jeho vlasů se síla přenese na vítěze".
3. Čím více skalpů, tím, více kořalky

"Indiáni v době dobyvačných válek bojovali tu proti Francouzům, tu proti svým vlastním soukmenovcům. Bílí velitelé s pomocí skalpů pak měli jasný přehled, kolik nepřátel indiáni zabili. Krvelačné počínání indiánů nezůstávalo bez odměny. Místo peněz, s nimiž by si indiáni upřímně řečeno moc rady stejně nevěděli, se jim osadníci odměňovali ohnivou vodou.

http://www.web­magazin.cz/in­dex.php?stype=a­ll&id=8002
http://procpro­to.cz/histori­e/indiani-nevinni-sberaci-skalpu/
http://www.vla­sy.cz/clanky/skal­povani-4154/ (odkaz dejavu)
–
Anglický zdroj uvádí toto:

1. Předpokládá se, že pokožka válečníka kdysi symbolizoval jeho životní sílu.
2. Dotknout se neoprávněně indiána bylo považované za závažnou urážku.
3. Válečná trofej
4. Důkaz toho, že šlo o statečného bojovníka , který ukazoval na ztráty nepřátel.
5. Sir William Johnson, známý správce pro indiánské záležitosti v Severní Americe, napsal v roce 1772, že Indiáni považovali skalpování za „národní zákon a vyhlášení války.“

http://www.mo­hicanpress.com/mo08018­.html

Mělo to náboženský základ a později skalpování převzali především kolonizátoři,pro které znamenal skalp finanční odměnu.

Zdroj: http://www.ien­cyklopedie.cz/skal­povani/

Tento zvyk souvisel s vírou, že duch skalpovaného člověka se tak nedostane do „Země věčných lovišť“ a bude bloudit po Zemi, aniž by mohl jakkoli škodit živým.

Podle knihy Miroslava Stingla Války rudého muže se skalpování věnovali mnohem častěji kolonizátoři než indiáni. Řada indiánských kmenů ho vůbec neznala, obvyklé bylo zejména mezi Siouxy nebo Čejeny, kteří ho praktikovali z rituálních důvodů.. Naopak běloši skalpovali velmi často za peníze. Např. vláda mexického státu Chihuahua platila od roku 1837 za každý apačský skalp 100 dolarů, za ženský 50, za dětský 25.

Indiáni toto neznali, ale když je Angličani skalpovali, dělali to pak s nepřáteli, kteří jim všechno brali taky. Křesťanská vláda USA platila za indiánské skalpy, za ženské skalpy polovinu a za dětské čtvrtinu.