wc v hospodě nebo na benzínce – nevadí vám, že se nemůžete zamknout?

Z toho jsem na mrtvici! Vykonávat potřebu s nohou zapírající dveře není nicmoc :((( A vůbec-nesnáším cizí záchody i na návštěvách atd. Úplně nejhorší obdobíbylo,když jsem shodou nepříjemných okolností musela nějaký čas přežívat v paneláku.Většina obyvatel byli zaměstnanci jakéhosi podniku a chodili do práce i z práce téměř ve stejnou dobu.To byla KAKOfónie zvuků v tom umakartovém jádru v určité hodiny-málem jsem se odnaučila vykonávat potřebu…čurala jsem jako když točíte pivo…pěkně po stěně,téměř němě.Nejhorší situace nastala,když si soused na patře zlomil nějak nešikovně nohu tak,že měl sádru až ke kyčelnímu kloubu a nemohl ve vlastním bytě vykonávat velkou potřebu,neb měli mísu podél-tedy bokem…se prostě nevešel.V našem bytě byla mísa přímo ve směru úniku,naproti dveřím.Prostě jinej umakartovej týpek…Soused se každé ráno doberlil,noviny „pod páždí“ a a jal se konat potřebu s otevřenými dveřmi a sádrou vystrčenou do předsíně.V té době jsem byla těhotná a věřte,že ranní nevolnosti začaly až tehdy. A ta předsíň nešla ani moc větrat-prostě mazec.Když o tom tak přemýšlím,nějaký chybějící klíč na WC by mě po těchto zkušenostech neměl rozhodit…:D

Jo, mně to vadí extrémně, když vás někdo nachytá při takové intimní, i když přirozené činnosti, tak to příjemný není. Vám chlapům to u mušlí asi nevadí… Spíš se vždycky podaří mně vlézt někomu do kabinky, nevím, pro koho je to pak větší trapas.

Nevadí mi pokud se nemohu zamknout v místnosti na vykonání tělesné potřeby. Bohatě stačí za sebou zavřít dveře – což znamená, že je obsazeno a při odchodu je nechat otevřené.
Doplňuji:
Ale samozřejmě, že občas do místnosti ve které sedím někdo nakoukne, tak jenom řeknu, že je obsazeno a v pohodě – žádný trapas. Sama u zavřených dveří chvíli čekám a pokud neslyším žádné zvuky, tak na ně zaklepu. Ne všichni se totiž řídí pravidlem zavřené dveře -obsazeno a zavře je při odcházení.

Upravil/a: anonym

Jak už jsem tu jednou psal, doma vůbec nemáme na záchodě dveře, takže tohle není problém.

Já už se dokonce ani nesnažím držet kliku, když se v hospodě na hajzlíku nejde zamknout, mě to nijak nevadí a navíc jako bonus, můžu někoho poznamenat na celej život. Před lety jsem dokonce v jedný hospodě zabloudil místo na pánskej o dveře vedle a to bys měl vidět ten povyk, když paní vešla dovnitř, uviděla mě jak si spokojeně hovím a já ji v sedě povídám: „čáu…jak jde život“…