V antickém Řecku brali jako počátek světa (vsemíru/existence) pralátku (arché). Měli za to, že jedna určitá látka – voda, vzduch oheň či nějaká nepopsatelná látka stojí za vznikem veškerenstva a předcházela všem ostatním látkám = všechno se z ní stvořilo…
Je tato idea aktuální i v dnešní době – vyskytuje se v nějaké vědecké teorii?
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, Henry1660 před 2439 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
O takové teorii nevím, ale pojem pralátky byl v podstatě nahrazen taky něčím nepopsatelným – singularitou. Po Big Bangu vznikl celý Vesmír i formy hmoty, jak je známe dnes.
5Kdo udělil odpovědi palec? anonym, marci1, dubraro, Anikitos, independent
před 2439 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Stručná historie Vesmíru
http://www.akademon.cz/source/hist.
Matka všech interakcí – supergravitace – už dávno není, rozložila se
hned na počátku inflace na tři interakce (elektrickou, gravitační,
jadernou) s odlišnými vlastnostmi, s různou velikostí a působící na
různé vzdálenosti.
Explodující pralátka – nazývaná ylem – měla nezvyklé vlastnosti. Mezi bleskurychlými částicemi (kvarky, antikvarky a elektrony i pozitrony, jakož i neutriny a antineutriny) zběsile pobíhaly gama fotony.. Kvarky s antikvarky se při setkání měnily v gama fotony (tzv. anihilace) a naopak gama fotony se měnily v dvojici kvark a jeho antikvark (tzv. materializace). Podobně anihilovaly elektrony a pozitrony. Protony ani neutrony tehdy ještě nebyly, nemohly ani pro nesmírně vysokou teplotu vzniknout..
Mezi částicemi, antičásticemi i fotony působila v prvém okamžiku po vzniku Vesmíru jediná síla -supergravitace. V ní se spojovaly vlastnosti všech čtyř dnes známých sil a to elektrické, gravitační, jaderné a slabé . K tomuto rozkladu došlo při inflaci, když teplota klesla na 10–27 stupňů. Během inflace byla vytvořeno všechno záření, všechna hmota a energie.
"Výpočty Ahmeda Ali Faraga a Sauryase Dase nahrávají teorii, že kosmos nemá ani začátek ani konec, stejně jak to tvrdil Hoyle. Podle jejich práce byl vesmír dříve skutečně menší, ale neměl nekonečnou hustotu, jak bývá běžně uváděno. Rozpínání je tak prý přirozeným jevem a žádný velký třesk se na něm nijak zásadně nepodílel.
Oba vědci vytvořili sérii rovnic, které potřebu velkého třesku zcela eliminují. Místo toho se snaží spojit kvantovou mechaniku s Einsteinovou obecnou teorií relativity. Podle nich je vesmír naplněn kvantovou tekutinou, jež se skládá s tzv. gravitonů. Tyto elementární částice mají způsobovat přenos gravitačních sil mezi tělesy.
Samotní vědci však připouštějí, že o existenci gravitonů bude
nutné ještě posbírat důkazy, aby se jejich teorie potvrdila. Pokud by se
tak nicméně skutečně stalo, znamenalo by to změnu toho, jak dnes vznik
i existenci vesmíru vnímáme." atd.
https://www.novinky.cz/veda-skoly/363000-velky-tresk-nikdy-nebyl-tvrdi-nova-studie.html
0 Nominace Nahlásit |
to je velmi stará teorie ze starověké řecké filosofie, ta už byla pochopitelně dávno překonána úvahami moderní fyziky a především odsunuta stranou z toho důvodu že není moc kompatibilní s nejnovějšími poznatky o pozorovatelném rozpínání vesmíru.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |