V které době se začalo zpracovávat zlato? Nevíte, jaké jsou barvy zlata a co je ovlivňuje?

Osm tisíc let dějin zlata
Zlato patří k nejstarším kovům, které lidé zpracovávali. Protože se v přírodě vyskytuje téměř výhradně v podobě čistého kovu (nikoliv jako sloučenina), nevyžadovalo jeho zpracování zvládnout technologii vytavování z rud. Nicméně již v 5. tisíciletí př. n l. se objevilo rovněž zpracování zlata a dalších kovů prostřednictvím metalurgie. Nejstarší doklady o použití zlata se datují do Přední Asie do doby kolem roku 6000 př. n. l. Z Evropy pocházejí první nálezy zpracovávaného zlata zřejmě z 5. tisíciletí př. n. l. z nekropole v bulharské Varně.

http://www.abros­.cz/index.php?p=his­torie-zlata

zde je link na druhy barev zlata:

Zdroj: http://www.van­tura.cz/zlatnic­tvi/barvy-zlata.html

Obsah zlata v klenotnických slitinách neboli ryzost se vyjadřuje v karátech (ryzí zlato je 24karátové).

Barevné slitiny zlata-
Červené zlato – červený odstín se získává přidáním mědi. Čím vyšší je obsah mědi, tím nižší je tvrdost slitiny, což někdy bývá na závadu pevnosti zlatnického výrobku.

Zelené zlato – slitina zlata se stříbrem nebo s kadmiem. Odstín zelené je ovlivňován množstvím stříbra ve slitině.

Modré zlato – slitina zlata s ocelí, obyčejně v poměru 18:6. Zvláště v Evropě byl tento odstín zlata oblíben v 19. století, kdy do módy přišly ocelové šperky.

Tumbagu – slitina zlata a mědi v poměru 4:1. Vyniká nízkou tavitelností a větší tvrdostí než jiné slitiny zlata a má matný lesk bronzu.

Purpurové zlato – tak se nazývá slitina zlata a hliníku obyčejně v poměru 18:6. Jeho barvu nelze označit jako čistě purpurovou, spíše se podobá bronzu se švestkově modrým nádechem. S purpurovým zlatem se veřejnost seznámila poprvé v roce 1937.

Bílé zlato – Bílé zlato je složené ze 75 % z čistého zlata a z 25 % ze slitiny niklu a zinku.

Zdroj: z-http://kolecko­.blog.cz/en/0808/­zajimavosti-o-zlate

jen doplním to zpracovávání

Zlato patří k nejstarším kovům, které lidé zpracovávali. Protože se v přírodě vyskytuje téměř výhradně v podobě čistého kovu (nikoliv jako sloučenina), nevyžadovalo jeho zpracování zvládnout technologii vytavování z rud. Nicméně již v 5. tisíciletí př. n l. se objevilo rovněž zpracování zlata a dalších kovů prostřednictvím metalurgie. Nejstarší doklady o použití zlata se datují do Přední Asie do doby kolem roku 6000 př. n. l. Z Evropy pocházejí první nálezy zpracovávaného zlata zřejmě z 5. tisíciletí př. n. l. z nekropole v bulharské Varně
Doplňuji:
Z poloviny 2. tisíciletí př. n. l. známe i první zlaté poklady starověkého Řecka – především z hrobů v Mykénách („maska krále Agamenóna“ apod.). Řekové v té době používali zlato především v podobě pečetních prstenů a kultovních nádob. Jedním ze zdrojů řeckého zlata byla černomořská Kolchida, spojená v mytologii s výpravou Argonautů pro zlaté rouno. Množství zlatých předmětů („pokladnice krále Priama“) nalezl i Heinrich Schliemann při objevu Tróje.
Bohatá ložiska (především rýžovaného) zlata se v téže době začala masivně využívat v Malé Asii, kde v 1. polovině 1. tisíciletí př. n. l. kvetly říše Frygů a Lýdů. V 7. století př. n. l. byly Lýdové prvním národem, který razil mince v dnešním slova smyslu – použitým kovem bylo přitom elektrum, přírodní slitina stříbra a zlata. Od Lýdů se použití peněz rozšířilo i do řeckého světa; první řecké mince byly raženy v maloasijské Iónii. O bohatství Frýgie a Lýdie svědčí třeba i známý mýtus o fryžském králi Midasovi, pod jehož dotykem se vše měnilo ve zlato. Proslulé bylo i bohatství lýdského krále Kroisa a lýdská metropole Sardy byla přímo označována za zlatou. Lýdského původu byla rovněž značná část zlata, které se dostalo jako dary do Apollónovy svatyně v Delfách

Zdroj: http://www.abros­.cz/index.php?p=his­torie-zlata

Upravil/a: hanulka11