Už jste někdy přišli do místnosti za určitým účelem a zapomněli proč? Vězte, nejde o sklerózu, ale mohou za to dveře!

Odpoveď byla označena jako užitečná

Pamäť úzko spolupracuje s okolným prostredím. Ak to prostredie zmeníte, môže sa stať, že čo som to vlastne chcela napísať?
Aha, musíte prestať na to myslieť a radšej si v mysli predstaviť ten pôvodný priestor vašej myšlienky. Uvidíte, že ste ju tam vytratili pri prechádzaní do iného priestoru. Noste so sebou papier a ceruzku, ale nezabudnite si tú vašu čerstvo narodenú myšlienku zapísať a papierik nestratiť.
Je aj teraz, keď ma napadne myšlienka si ju rýchlo zapíšem do „notesa“ ale… kto sa má potom v tých mnohých poznámkach vyznať?

Upravil/a: led

Ano, je to zajímavé zjištění. Proto možná taky mám rád velké otevřené prostory. Přesto však s tím občas musím bojovat. Oni tím ohraničením nemusí být ani dveře, ale i jiné dělení, které si třeba na první pohled neuvědomujeme.

1. Ano, vím co je skleróza, ale momentálně si nemohu vzpomenout. Stává se mi čím dál častěji , že objevím něco zajímavého a později si vzpomenu, že už jsem takovou informaci někdy vstřebával. Vadí mi to nejvíce u jmen. Vzpomenu si na člověka,vím co dělá, jak vypadá, kde bydlí, co umí, a nemohu si zaa nic na světě vzpomenout jak se jmenuje. Nakonec si po jisté prodlevě vzpomenu. Někdy je to pár minut, někdy hodiny, i když už na to dávno nemyslím, že se mi to jméno vybaví.
2. Ano nachodí, je to tak. Beru to však tak, že v mém věku je potřeba se i hýbat, takže to zřejmě mozek zajišťuje tímto způsobem předem, abych nezapomněl hýbat se.

… co jsem to chtěl… napsat…