Umíte se zastavit a odpočinout si v dnešní uspěchané době? Kdy umíte říct dost?

Na to už přece pamatovala bible, když nám zavedla neděli, kdy se nic nedělá.
Dny odpočinku mají i ostatní náboženství, byť pod uštechtilým hávem nábožných motivů.
Důležitost pauz v pracovních procesech pro zdraví a obnovení produktivity vypozorovaly již dávné generace a tak je vtělily do různých tradic, např. známá siesta v teplých pásmech.
Takže umím a většinou si tělo samo řekne, že jsem to už přepískl a potřebuje voraz.
Doplňuji:
O víkendech aplikuji aktivní odpočinek (moderní to vynález pro relaxaci náročných duševních povolání), u kamaráda na Sázavské chatě.
Má to podobný efekt jako indiánský běh (pro ty, co nevědí – střídání úseků běhu s rychlou chůzí pro dávné posly, kteří takto dokázali urazit desítky km i přes noc non stop, aby doručili státotvorné zprávy).

Upravil/a: anonym

Ano, určitě umím, některé dny jsou nabité , že člověk doslova padá na ústa.
Ale naproti tomu si udělám odpočinkový den, kdy zrelaxuji.

O mě vždy říkali,že jsem neúnavná. Nikdy jsem neuměla odpočívat a myslím,že to mám po mamce.Ta odbíhá i u oběda. Ale dělám si to sama,je to další věc,kterou se musím naučit,ale stále to oddaluju.
Čím jsem starší,jsem víc unavenější,ale i to mě nedonutí si odpočinout.Relaxuju u pc,ale i od něj neustále odbíhám,pořád musím něco dělat.Samotné se mi to nelíbí,vím,že je odpočinek velice důležitý,ale jsem v tom nenapravitelná…Měla bych se naučit na sebe víc myslet…:-)

Když mám splněné nejnutnější úkoly. Jinak jsem silně nervní a tudíž neodpočívám.

Tělo,nebo hlava si o to řeknou.
Komické je,že úplně stejně „skučeli“ lidé v dobách,které by šly dnes označit za idylické.

Ano nutí mě k tomu můj zdravotní stav.

Já už ani nic jinýho nedělám než že stojím/ležím a odpočívám.Od toho je nakonec důchod.Vždyť jsem makal 46let.

Kéž bych mohla napsat to,co Jikra.Bohužel ještě si počkám.Odpočívat se musí,umím si říci dost.Dokonce k tomu nutím i ostatní z rodiny.Miluju chvíle,kdy se „slezem“ a relaxujeme.Každý podle sebe.Já s knihou v pelíšku,manžel „sportuje“ na sedačce.život není tak dlouhý,abych ho prožila v tempu.To mi stačí zaměstnání.