Odpoveď byla označena jako užitečná
Stejně jako quentos jsem se i já dřív snažívala tu frekvenci poslechu
uměle regulovat, ale brzo jsem zjistila, že tahle forma násilí na mě
nefunguje a že se jenom zbytečně trápím. Takže teď už tyhle věci nijak
nehrotím a nechávám tomu volný průběh – však mozek a srdce už si
vždycky řeknou, že potřebují trochu té duševní potravy. 🙂
Stanovovat si pro poslech nějaký limity, to už mi přijde trochu psycho:
pokud je ta hudba fakt opravdová srdcovka, neoposlouchá se nikdy. Maximálně
se ti může stát, že přechodně pocítíš potřebu své celoživotní
lásce ‚zahnout‘ a na chvilku pak budeš ujíždět na (zdánlivě) lepší
muzice… ale jako ve všech vztazích i tady platí, že nakonec tě to zase
začne táhnout zpátky tam, kde ti bylo nejlíp. 😉
Já osobně mám v hudbě už pěkných pár let jednoho ‚stálýho partnera‘ a asi 6–7 ‚ex‘, ke kterým se vracím hodně často (a hodně ráda). Vlastně se dá říct, že mimo tyto stálice ve velkým měřítku neposlouchám skoro nic jinýho, a přesto ani náznakem nepociťuju nic jako omrzení, nabažení, oposlouchání atd. Srdcovka je prostě srdcovka a srdcovkou zůstane, i kdyby sis ji do ucha (v)pouštěl od rána do večera každý den. Jestli se ti ty melodie po čase přece jen začnou zajídat, holt to pravá srdcovka asi nebyla. 😉
Upravil/a: quentos
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Lurius Nahlásit |
Jo. Dal jsem si limit dvakrát týdně.
Ale s tím novým albem se mi to nějak nedaří…
Ovšem vzhledem k tomu, že už ji se dvěma krátkými pauzami žeru dvacet let, tak to s tím oposloucháním tak horký nebude…
Upravil/a: quentos
0 Nominace Nahlásit |
Je to zbytečné, buďto se omrzí nebo ne, bez ohledu na frekvenci poslechu. Mám jednu písničku, kterou si zapnu na replay a vydržím poslouchat tři hodiny dokola. Ale aby to vydrželo i mé okolí, pouštím si to do sluchátek a u toho koukám na pc, co je ve světě nového.
0 Nominace Nahlásit |
Ne. Dokud mne baví, tak ji poslouchám. Když mne omrzí, inu, je to její osud.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek