Taky nemáte rádi když se vám nechce ještě spát,ale musíte abyste ráno nebyli unavený?

Mě se chce spát pořád. Pravda ale je, že pokud je člověk málo vyspalý, tak to nestojí za nic.

jo, přesně; taky jsem sova. Naštěstí ranní mívám tak maximálně dvakrát do týdne; a jednou za měsíc v sobotu vstávat se slepicemi na turnaj přežiju.

to mě se chce vstávat každé ráno, nevadí kdy jdu spát
těším se z každého nového dne – miluji rána
Doplňuji:
mám doma „sovu“ tak to znám, jaká jsou jeho rána

Upravil/a: hanulka11

Vstávání ráno byl pro mě od malička obrovský trest a stres. Na rozdíl od mé ženy.
Jsem pět let v důchodu a dosud se nemohu nabažit ranního nevstávání. Spát chodím tak v 02:00 a v noci se cítím nejlépe (ticho žena a kocour spí a já si dělám co se mně právě hodí a líbí). Nejhůře ráno při vstávání. To platilo po celý život.
Přeji každému aby měl možnost si svůj důchod vychutnat !!!

Jako kluk jsem bydlel v malé vesnici asi tak 5 km od vlakového nádraží. Pokud se přihodilo že jsem opravdu někam musel ráno odjet, sice jsem se na to těšil ale zároveń jsem byl v obrovském stresu že budu muset ráno brzy vstávat a to mně zůstalo po celý život a trvá stále.

Já strašně moc ráda spím a v důchodu si to hojně užívám, ale můj kocourek je jiného názoru. Dneska se mne od 6:00 snažil vytáhnout z postele, ale vytrvala jsem až do obvyklých 8:28, to mi většinou toleruje. Má mne celkem dobře vycvičenou 🙂. Ve spánku mám nějak hezčí život, než ten denní.

Souvisí to s přemírou stresu. Pracovala jsem 20 let ve vrcholovém managementu jako hlavní účetní středně velkých společností se zahraniční účastí. Vím o čem mluvím. Jsem teď již 3. rokem z toho blázince venku a až teprve teď a pomalu, se mi začíná rovnat spánek k normálu. V době, kdy jsem tím nejvíc trpěla, pomohly občas – ale jenom někdy – dvě věci – vzít si knížku a číst si v posteli a pak teplé mléko s medem. Rozhodně na noc nechodit spát hladový. To je tak všechno, co můžu poradit, jak to fungovalo u mně. Nemusí to zabírat u Vás. Ale opravdu pomůže, jen vyskočit z rozjetého vlaku stresu. U mně to skončilo částečným invalidním důchodem. Teď mám mnohonásobně méně peněz, ale lepší spaní. A neměnila bych – vážně ne.

jsem noční tvor nesnáším ranní vstávání, ale když je to nutné tak vstanu na čas to jo..
když jsem chodila do práce, tak vždy to bylo na odpolední nebo aspoň od 10 hodin, teď jsem delší dobu doma a taky toho využívám můj kocourek vstává se mnou..
teď kolikrát nevím co je za den jestli je víkend nebo ne..

Hanulce opravdu, ale opravdu závidím! Sice vstanu bez problému téměř kdykoliv, ale okolo druhé hodiny od vstanutí mi začínají nehorázně padat oči dolů a sotva vnímám, každopádně, když vím, že jsem toho moc nenaspala, tak mě udrží ve stádiu nespavosti už jen káva, nebo silný sypaný čaj v termosce.

Je sice fakt, že pro mě je pozdě to, co jiní označují za brzo. V jedenáct se už snažím jít do postele, když vím, že budu muset vstávat. Jindy jdu spát třeba už v devět ,abych dospala předchozí dny a dopadne to tak, že se klidně i tři hodiny převaluju.. To mě teprv umí naštvat. 🙂

ja jsem sova.chodim spat ve dve rano,vstavam v 11h.nekdy se mi stane ze vstanu v 12h15minut.to muj osobni rekord:-))to uz se ale i ja sama pred s sebou citim trapne.kdyz ja tak hrozne rada spim pres den.a v noci se citim nejsvezejsi.

Koukam ze je nas tu vetsina sovicek i ja se pridam.Taky je pro me hrozny vstavat brzy,nemam rada rana.A taky nesnasim to nuceni se chodit driv spat aby aspon rano byl clovek trochu vyspalej.