Avatar uživatele
johny.bello

Strach ze společného bydlení?

Chtěla bych se zeptat jestli je normální že mám strach ze společného bydlení s partnerem. On chce abych se k němu co nejdříve nastěhovala, kdyby bydlel sám v bytě tak se odstěhuji snad hned ale o to větši strach mám z toho že bydlí se svou mamkou, jejím přítelem a sestrou a já se bojím že mě nebudou mít rádi a že se mi takové bydlení nebude líbit. Měla jsem problémy s rodičema bývalého partnera.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 0 před 5416 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
anetadela1

Taky si myslím, že je to normální. Ale moc bych s tím stěhováním k rodičům nespěchala. Zkuste si najít svoje bydlení. My bydleli s mýma rodičema asi 2 měsíce a ikdyž se máme všichni rádi, tak tam bylo cítit určité nepětí.
Přítelovi rodiče mají zaběhnutou domácnost a vy to taky budete chtít mít po svém. Akorát byste se mohla poškorpit s vaší „tchýní“.....
Zkuste vysvětlit příteli, že se k němu ráda nastěhujete, ale do svého. Jistě to pochopí.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
anonym

Normalni to je,ze te ty obavy napadaji,ale muj nazor je,ze to prubni,ukaze se zda jste schopni spolu zit,jaky je partner ve svem prostredi,zda se na nej muzes spolehnout atd.Nezapomen na to,aby jsi se mela kam vratit v pripade,kdyz by to nevyslo,nicmene hledani vlastniho bydleni bys nemela opominat.Byt sami je prece jen suprovejsi.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
panenka

strach je johny.bello normální i já jsem ho měla ale furt jsem si říkala že jsem přišla za ním a k vůli němu a tak jsem to i brala.s jeho rodiči jsem se přivítala povikládala aby si nemyslely že jsem neslušná po čase mě poznaly tak že mému muži říkají že si vybral dobře.i když jsme spolu měli někdy dny že jsme se pohádali bojovala jsem tak abych opravdu dostala to co chci a hájila jsem si vždy své.pokud ho miluješ neboj se hlavně držte při sobě a uvidíš že to zvládnete.držím pěstičky a hodně štěstíčka

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
bond73

Domnivam se.ze vase obava je opodstatnena,je­likoz spolecne bydleni,kde jeste ziji dalsi clenove partnerova rodiny,neni to prave orechove a pokud vam muzu radit,nedelejte to,po nejake dobe si uvedomite,ze se musite obracet k obrazu koho si a budete nestastna a hlavne ,se budete muset, podridit chodu te parnerovi rodine,coz vubec nemusi byt prijemne,protoze vy sama treba, zijete jiny styl.Ja osobne, bych tedy toto spolecne bydleni odmitl.Ano ,jdete zit se svym pritelem,ale do sveho,kde bude jen vy a on a zadni jiny rodinni prislusnici,ani z jedne strany.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Nuk nuk

Ano, obavy z čehokoliv nového jsou naprosto normální. A upřímně řečeno, v tomto případě se tomu Vašemu strachu ani trochu nedivím. Přemýšlím, jestli bych šla bydlet do něčeho takového. Při nejmenším to zní na dost přeplněný byt, což bude poměrně nepohodlné a zavání to ponorkovou nemocí. Nechci sýčkovat, i takové velké rodinné seskupení může teoreticky fungovat celkem bez problémů – jsou takové rodiny, ale obávám se, že i v sebelepší snaze jeden druhého tolerovat si brzy všech pět plezete na nervy.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Klarisa

Kdo neriskuje nic nemá.Klidně se odstěhujte hned,vrátit k rodičům se můžete vždycky,pokud vás budou chtít zpátky.Mnoho štěstí s partnerem.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Wareg

Dobrý den,

strach ze společného bydlení je naprosto přirozený, přeci jen vstupujete do něčeho nového, neznámého. Připočteme-li v bytě další „spolubydlící“, ruku na srdce rodiče a sestra v jednom bytě je docela silná kává, je to na zváženou. Říká se, že partneři se nejlépe poznají na dovolené a při společném bydlení. Máte-li o vztah zájem, zkuste si s přítelem promluvit o bydlení v podnájmu, kde budete hlavně sami. Krom bydlení vyzkoušíte také fakt, jak by mohl vypadat i váš společný „ekonomicko-rodinný“ život. Budete muset spoléhat sami na sebe, tím se nejlépe ukáže to, zda jste si souzeni nebo ne.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek