K čemu sloužilo v šedesátých letech silniční vojsko?

Boli to pracovné jednotky ČSLA, ale nie na spôsob trestných jednotiek PTP.
Podobné ako ženijné vojská, ale zamerané na budovanie ciest a príslušenstva s riadnym vojenským výcvikom aj so zbraňami. Podobne fungovalo aj železničné vojsko so zameraním na železničnú dopravu.

Upravil/a: led

Vlastně to byla pravda. I když vojenský smysl tyhle útvary (stavební, silniční, železniční vojsko) přece jen mají, i když s těmi úkoly si ve válce běžně poradí ženisti. Jenže u ženistů přijdete do styku i s výbušninami a minami a ty se před lidmi s nižší inteligencí, kriminálníky a „politicky nespolehlivými“ hlídají ještě hůř než samopaly. Takže je logické vytvořit extra útvary, vyzbrojené jen krumpáči a lopatami.

Druhá věc je, že ve spojení s povinnou vojenskou službou to pak spíš připomíná nucené práce. Třetí věc je, že stavební čety vojáků v ZVS se pronajímaly civilním firmám a že ti vojáci dostávali ke služnému navíc i určitý plat.

Upravil/a: magorvkleci

Jak to bylo v 60. letech nevím, pouze z vyprávění.
On byl po revoluci leckdo „záslužný hrfdina“- Každý „škodil“ režimu, hlavně ti „kovaní“ (lampasáci a soudruzi). Všichni „škodili zevnitř“ (soudruh Dlouhý a jiní). Ono se po letech těžko přiznává, že tam byli z prospěchu, aby mohli dělat svou práci, měli klid, mohli zůstat v Praze (centrech) a nebyli odejiti za trest na vystrkov a do pihraničí. ;D

Je třeba si uvědomit, že ČSSR se opírala, ve všem o ARMÁDU. Kromě jiného a obrany vlasti, splnění povinné, základní vojenské služby, pomáhali vojáci všude.
Pokud ze zdravotních důvodů nezískal nebo si „nevyšvindloval“ Modrou knížku. Někdo, z přesvědčení nastoupil na náhradní vojenskou službu, byl v armádě každý. I kdyby tam měl jen počítat naftalínové kuličky ;D
Ne každý měl „důvěru“, aby sloužil na čáře, se zbraní v ruce atp.
Z dětství si pamatuji, že u nás byli vždy dělostřelci, raketové vojsko a naproti přes silnidi Železniční vojsko, do r. 1990. Budovali/sta­věli, opravovali tratě, vedení aj.
vojáci z chemických jednotek stříkali chmel ovocné stromy apod. Pomáhali s únikem chemických látek po nehodách atd. Dnes jsou všude nasazováni chudáci HASIČI.
Vojáci pomáhali všude, v zemědělství (při sklizni, taktéž žactvo a studenti), ve zdravotnictví, ve fabrikách, v lese. Při povodních, katastrofách. Na stavbách, kde nebylo možné zaměstnat vězně, za ostnatým drátem
Většinou, byli branci posíláni ke stejným jednotkám, které působily v místě jejich trvalého bydliště (v rámci okresu/kraje). Příklad: 2 strýcové s pobytem v okresu Cheb, sloužili (věkový odstup) u PS jednotek. Táta a nejmladší strýc (KV) sloužili v Kutné Hoře a Ústí n/L. (chemici, ti spadali pod Ministerstvo vnitra). Táta „unikl“ požadavku a lanaření k letectvu (tehdy mu hrozili Košice, a už měl doma slečmu). V Kutné Hoře náboru, ke Hradní stráži.
Bratranec (Jižní Čechy) sloužil v Žatci, v Českých Budějovicích bylo letectvo.

V šedesátých netuším, ale začátkem osmdesátých např. 101. silniční prapor z Chrudimi makal na rekonstrukci Národního divadla v Praze.