Přsloví jsou pravé perly řeči, jenže málokdo je umí dobře použít, napsal J. B. v 16. st. Platí i dnes?

Přísloví bývají moudré, ve kterých je hodně životních zkušeností.
No neplatí to ale vždy a na každého. Někdy to může vypadat i jako ironie.
Např: Když přijdu o nohu, tak přísloví: Co tě nezabije, to tě posílí, není zrovna to pravé ořechové.

1 – Jan Blahoslav zjavne zašiel ďalej, len tak mohol poznať pravdu, ktorú povedal.
2 – J. Dobrovský, podľa daného citátu ma napadá :
nie je to jedno z prevtelení aliendrona?

Ano, dost často se přísloví používají v ne příliš vhodnou chvíli. Faktem je, že v příslovích je koncentrováno moudro našich předků do několika málo slov. První přísloví chápu rak jak je řečeno. Jedině ten kdo půjde dál, ať už je to v čemkoli se může dozvědět kam až lze dojít. V této souvislosti mně napadlo: Jsou věci které jdou a které nejdou, Některé věci zkrátka nejdou. Vždy se však najde nějaký blbec, který neví že to nejde najde a udělá to. Neni ro přísloví ale už jsem to mnohokrát zaslechl a několikrát viděl u různých činností na vlastní oči. To je přesně ten případ, kdy jedinec dojde o kousek dál než ostatní.
Druhé si vysvětluji tak, že problémy či podraz může přijít i odtud, kde by to člověk nikdy nečekal