Odpoveď byla označena jako užitečná

Biblická citace už zřejmě dlouho neplatí. Co já pamatuji tak to platilo, stejně jak s poplužním dvorem ale ne vždy a ne všem.Bohužel v poslední době je to spíše naopak a ti hodně drzí a sebevědomí mají většinou úspěch.
Někdy lze zdravou a nezdravou drzost rozpoznat. Ti se zdravou drzostí je nutno i obdivovat a přát ji, ať se jim daří. A většinou se jin i daří.
2, Nebral bych to ani jako odvahu, ani jako drzost. Spropitné neni povinnost, je to jakési poděkování, či úcta k poskytnutým službám. Pokud toto nedostanu, nevidím jediný důvod proč spropitné dávat. Naopak, pokud se mi toho dostane, beru spropitné jako slušnost, snad i povinnost.
3. Platí a snad se těm drzým stále lépe a lépe.Bohužel.
4. Nedokáži dost dobře toto posoudit, ale myslím, že vždy to také neplatí

Kdo jen prosí, ničeho se nedoprosí. Leda tak almužny. Zdravá drzost svědčí o síle osobnosti a jen ta může udělat dojem i na největšího lakomce.

1.
*Drzost zdravá -to je, když třeba slušný človék nékomu skáče do řeči a vyvrací mu nepravdu. S druhým se ve skutečnosti nerozhádá, ale prosté si nenechá kadit na hlavu. Hodné lidí si takových lidí váží. Prosté tu hubu umí otevřít a argumentovat i v nespravnou chvili, jen aby očistili sve jmeno.
*Drzost nezdravá- to je, když například nékoho nemáš rada, je nesympaticky.. A ty se neudrzis a néco na nej proneses na veřejnosti…
Stojím ve fronté v obchode… 5 pokladen, u každé 10lidí. … A u jedné pokladny matka se 2 détma nahlas řekne… „ať ta pía délá, kur@, já nemam čas do vánoc…“
Prosté človék který nemá co říct říká svůj názor.. No…

2. Pokud bych já odešel bez spropitného tak proto, že se mi TENTOKRÁT néco nelíbilo.. A chci to dát jako staly zakaznik najevo bez toho, abych cokoliv řekl..
I když bych to říct mohl, to nehraje roli..
A pokud příště příjdu.. Není to drzost.. Ale dávám tak druhou šanci ..
Podle mé je to zdravá drzost, jinak bych se nevracel..

3..
Rovnou to převedu na cikány…
Myslíš, že by se méli tak dobře, kdyby byli potichu ?
Ne, oni otvírají hubu pořád.. Furt melou a přitom nemají šajnu o finanční gramotnosti..
Zatímco v chudých zemích jsou zticha a jenom se o tom točí dokumenty.

4. Bezdomovci..
Je tu šance, aby nemuseli být na ulici… Vétšina z nich z ulice nechce.. Radéji nastavi ruku a nechá si hodit drobák..

Proste a bude vám dáno. :) Zajímavá teze, ale souhlasím s Keplerem, moje antiteze tedy zní: „Proste a bude vám leda tak natento!“ ;) :D :D

Krásná ukázka životní dialektiky, není-liž pravda? Jsem zvědav, kdo se pochlapí se syntézou. ;) :D :D

Drzost je složitý víceznačný pojem. Zdá se mi, že těžko může mít v nějaké své podobě shodu s dokonalostí: << význam: urážlivě smělý; troufalý, opovážlivý, dotěrný, nestoudný: opovážlivý; drzé chování – nestydaté;
Př.:drzý kluk, drzý člověk; drzý pohled; drzá řeč, drzá lež; drzé poznámky, drzé chování ( https://www.on­tola.com/cs/on­di/quqeio/defi­nice-slova-drzost )>>
Zřejmě je v drzosti něco sobectví, nedostatek úcty, zkaženost apod.. Ale jak píší kolegové, někdy to může být bráno za kladnou vlastnost, za níž i při nedokonalosti může stát odvaha, spravedlnost, zdravý úsudek apod.
///Bylo-li řečeno: „Proste a bude vám dáno…“ https://www.go­ogle.com/sear­ch?q=proste+a+bu­de+v%C3%A1m+d%C3%A1no&rl­z=1C1CHBH_csAT780AT780&o­q=proste+a+&aq­s=chrome.2.69i57j69i60­j0l4.6080j1j7&sou­rceid=chrome&i­e=UTF-8
tak by věřící měl mít takřka jistotu, že to platí. Myslím, že jsem toho byl vícekrát svědkem, ale ti lidé nakonec nebyli moc vděční. Možná si ani neuvědomili, že nakonec byli vyslyšeni, protože už měli jiné starosti nebo nevím. Apoštol vysvětluje nedostatek vyslyšení i nesprávnými choutkami lidí a předmětem proseb. Lidé ale neradi prosí. Možná spíš vedle nedostatku víry i proto, že tuší, že je s tím nějak spojena nabídka bližšího přátelství s Bohem vč. kříže. Prosba je zároveň modlitba. Člověk nemusí dostat úplně přesně oč prosí, ale Bůh je připraven každému prosícímu dát mnoho – viz Lukáš 11. Prosba ale nevylučuje, že se člověk nemá sám snažit o svou věc. Snad někdy i trochu drze.

Drzost hodnotím negativně, protože v ní převládá sobeckost, prosazování svého zájmu bez ohledu na druhé. Ale neplatí, že pak už zbývá jen pokora či odevzdanost. Někde mezi by měla být asertivita, aktivní prosazování svých zájmů, ale často formou kompromisu nebo s ohledem na druhé. To je IMHO cesta …