Proč se vůbec vyrábí tablety?

Zjevně to mnoha lidem vyhovuje:
Např. upřednostní velkou plochu oproti mobilu (který nepotřebují, nebo mají extra), upřednostní skladnost, nízkou hmotnost, dlouhou výdrž oproti notebooku.
Vzhledem k tomu, že se stále vyrábí a prodávají se zdá, že Tvé tvrzení „technologie tabletu ničemu nic nepomůže.“ je silně subjektivní a obecně nepravdivé.

Někomu jeho funkce stačí.

Větší než mobil a lehčí a menší než notebook.

Jirko, je spusta lidi, kteri cestuji a travi hodiny a hodiny na letistich, nadrazich atd.
Pro takove lidi je tablet idealni.

Tablety se vyrábějí z několika důvodů a i když nemusí být užitečné pro každého, mají určitě své výhody:

1. Mobilní Bedienung: Tablety jsou navrženy tak, aby byly lehké a snadno přenosné, což umožňuje jednoduchý přístup k digitálnímu obsahu kdekoli.
2. Flexibilita: Tablety jsou obzvláště užitečné pro ty, kteří chtějí sledovat filmy, prohlížet fotografie, číst e-knihy, hledat informace na internetu nebo hrát hry kdekoli chtějí.
3. Vysoká rozlišení obrazu: Většina tabletů má velké, vysoce kvalitní obrazovky, které poskytují jasný obraz, což je ideální pro sledování médií nebo hraní her.
4. Snadné ovládání: S dotykovým rozhraním je ovládání tabletu snadné a intuitivní.
5. Produkční nástroje: Některé tablety, jako například iPad, nabízejí sofistikované aplikace pro práci a kreativitu, které umožňují uživatelům tvorbu a editaci dokumentů, prezentací a dalšího obsahu.
6. Výuka a vzděláváni: Tablety se často využívají také ve vzdělávání. Existuje řada výukových aplikací a her pro děti, stejně jako nástrojů pro výuku pro dospělé.

Pokud tablety nevyužíváte k těmto účelům, pak se vám možná nebudou zdát užitečné. Ale pro mnohé lidi právě tyto vlastnosti představují velkou přidanou hodnotu.

Jyřýk🤪 šalamoun Knyhovník, tvl, to jsi se, zase, „vyznamenal“! 🤦🏽‍♀️

Svýho času byl mobilní telefon. Vzniklo to tak, že nejprve byly ty telefony „přenosné“, to znamená takový kufr to byl, byla to „autobaterie“, na ní byl nějaký NMT / AMPS / později i GSM modul, s anténou, jak koňská kláda, na tom byl další modul s elektronikou, a na tom sluchátko. To se rozmontovalo, sluchátko se připnulo na takový bazmeg na přístrojovou desku, NMT / AMPS / GSM atp. modul se strčil do kufru, zapojil do elektroniky, anténu to auto mělo svou na střeše, baterka se, v tom kufru, dala dobíjet, no a „přenosný“ telefon sloužil jako autotelefon.

Byl to doplněk k JTS, nikdo nepředpokládal, že, třeba, dojedeš domů, smontuješ telefon, doma píchneš do elektřiny a budeš volat. Nepředpokládal, protože zatímco volání z baráku do baráku stálo Kč(s) 1.00 za hovor, tady jsi platil Kč 12.00 / min. 60+30 za odchozí i příchozí hovor.

Byly i „kapesní“ telefony, velikosti vysílačky, ale moc nechytaly signál, volat to vydrželo na jedno nabití tak čtvrt hodiny a byly drahé.

S příchodem digitalisace, sítí 2G (u nás GSM 900, později DCS 1,800) se telefony začaly zmenšovat, až se dostaly, řekněme, do velikosti telefonu Nokia 5110 (6110, 6150, ale už i 3110 už byla, v tomto směru, úplně v klidu). Zároveň se začaly i tarify upravovat směrem dolů tak, že mobilní telefon už nebyl jenom pracovní nástroj, nebo hračka pro bohaté.

A když pomineme dlouhé SMSy, nebo třeba kapacitu pro kontakty, tak na klasickém GSM digitálním telefonu pak nikdo nic podstatného už nevymyslel. Jasně, přibyly barevný displaye, ale na funkci to nemělo vliv. Ubyla externí anténa, zase byl horší příjem signálu. Telefony se zakulacovaly, zmenšovaly, až do jakéhosi kulatýho vajíčka, ovšem na funkci to vliv nemělo.

Ale svět spěchá, jak splašená mrcha, vědeckotechnický revolucionáře nezastavíš a kdo stál chvíli opodál, stojí tam dál. Takže, různými nástavbami se podařilo přes GSM sítě přenášet paketová data, a to rychlostmi, které byly docela použitelné i ke streamování videí, rychlému načítání webových stránek (na tu dobu), atd., takové EDGE už dosahuje rychlostí standardu 3G. Přibyly různé ty bezdrátové technologie, jako Bluetooth, co umožňují snazší propojení těch krámů s compem, připojení sluchátek, a bůhví čeho ještě.

A už relativně v mobilním středověku se běžně vyráběly a prodávaly kapesní počítače. Mělo to, většinou, Windows pro kapesní počítače (no, CE, pak Windows Mobile), mělo to Office, mělo to kalendárium, mělo to připojení k WLAN a ty lepší z nich i slot na SIM kartu a připojení k paketovým datům. Původně to neumělo ani volat, ani posílat nebo přijímat SMSy, ale časem se dalo pár chytrých hlav dohromady a napadl je nápad, že jako když to má ten manager beztak celý den v kapse, tak by nemusel tahat další „sluchátko“. Že by to mělo i výhody, třeba v tom, že ty kapesní počítače mají (na tu dobu) obrovskou paměť, třeba 64 MB, nebo i 128 MB! 😲, a tak by tam mohl mít ředitel gumáren uložených všech svých 2,758 kontaktů.

A, velmi zjednodušeně řečeno, tak nějak vznikl první SmartPhone. Byl to kapesní počítač, takže (relativně) normální PC, ale menší a méně výkonné, co uměl i volat.

A pak se, zase, sešlo pár chytrých hlav a zrobili taký kompromis: dali tomu, sice, o něco menší display, třeba 2.4 – 3.0", ale zase tomu dali fysickou klávesnici, většinou QWERTY/QWERTZ/A­ZERTY, no a funkční klávesy. Fenoménem byla kanadská firma Research in Motion s handheldy BlackBerry, potom Nokia se SymbianOS, no a potom HTC, Samsung a jiní dělali handheldy s Windows Mobile.

To už bylo vcelku použitelné, mělo to zelené a červené tlačítko SEND/END (nebo zelený a červený telefonek), mělo to hardwarovou klávesnici, takže jsi do toho telefonní číslo nemusel vyklepávat stylusem, atp. Bylo to drahé (poměrně), relativně spolehlivé, cenově náročné i na ten datový provoz, pokud jsi to chtěl smysluplně využít.

A do toho přišel Steve Jobs od Apple a představil první iPhone. To byl krám nevídaný, nemělo to otevřený OS, mělo to jenom GSM sítě (QuadBand), nemělo to žádný klávesy. A nikdo neočekával, že se takový koncept uchytí.

Uchytil se. Důvod? Ty placatý krámy začali kupovat lidé, co měli před tím základní telefon. Velký boom s tím udělali v Asii, v imperialisticko-kapitalistické Číně, v Singapuru, prostě v ne moc rozvojový Asii. Začali si to, totiž, kupovat lidé, co ani nemají počítač.

Dobře, ale pořád se bavíme o tom, že čumíš do filmu na displayi, který na plochu má tak 10 – 20% displaye počítače. Volá se z toho blbě, protože to všecko musíš ovládat virtuální klávesnicí, a protože je to velké a placaté. Můžeš mít fotomobil, pak fotí dobře (ale zase na jiné parametry je průměrný až podprůměrný), ale jinak to fotí průměrně (prostě: kvalitní foťák bude vždycky kvalitní foťák). A tak by šlo pokračovat.

SmartPhone byl, je a bude kompromis. Pro cestovatele, do války „na Saracéna, pane!“ atp. ideální řešení, ale pořád kompromis.

TabletPC začaly vznikat tak, že se menší laptop osadil dotykovým displayem (původně resistentním) přidal se mu stylus a ukradla klávesnice. Konec konců, většina pokladen v super a hypermarketech, nebo třeba odbavovacích terminálů v autobusech PAD, jsou TabletPC.

Výhody jsou zřejmé: můžeš docílit prakticky stejné výkonnosti, jako u laptopu (akorát to, potom, nebude tak placaté). Pořád máš k disposici display o velikosti cca 30 – 60% plochy displaye laptopu. Takže, dá už se na tom, třeba, smysluplně číst knížka. Dá se na tom i, smysluplně, napsat nějaký dokument (třeba když připojíš normální klávesnici, periferie to na to má). Dá se na tom, třeba na cestách, čumět na film. Je to prostě PC, menší, všecko k tomu musíš připojovat, ale pořád je to použitelnější na běžnou činnost, než SmartPhone.

Jasně, tablety pro obyčejné konsumenty nikdy nedosáhly takový spotřeby a takovýho věhlasu, jako placatý telefony. Logicky, protože dneska má, vyjma opravdu rozvojový svět, telefon prakticky každý. A skrze rozličné ty aplikace má dneska většina lidí placatý telefon s OS. Počítač už nemá každý, ať už laptop, nebo klasický stolní, to už je jiný příběh, ale spoustě lidí ten placatý telefon stačí, případně v kombinaci s nějakým tím počítačem doma / ve škole / v práci atp.

S tím placatým telefonem se lidé naučili žít. Mají na tom to silikonový pouzdro, holky pod tím mají peníze, fotky, obrázky, bůhví co. Dneska jsou i hadry dedikované na to, aby v nich šlo nosit placatý přístroj, mají na to, třeba, zvláštní kapsu, ještě se sluchátkovým vývodem k tomu, atp.

Tablet musíš někde nosit s sebou. Laptop to není. Čumí se do toho lépe, než do toho placatýho krámu, to ano, ale už to taky není až takový wow effect, jako když měly placatý krámy ekran 3.5 – 4.0" a tablet 7.0 – 8.0" (a, samozřejmě, s jinou úhlopříčkou, jinými poměry stran).

Potom je to krám navíc, málo kdo ti vrazí „desítku“ do placatýho telefonu a „desítku“ do placatýho tabletu, takže většinou si koupí tablet, co je pomalý a nevýkonný, a pak nadává, a ani ho, vlastně, moc nevyužije.

Dobře, ale pořád je to produkt, který si svýho kupce, a svý využití, najde. Ty to neposuzuj, Ty jsi na to guma. Že to Tobě nevyhovuje, že to Ty nevyužiješ, neznamená, že to je konina a krám nevídaný. Není, jenom je to určený pro úplně jiný lidi, než jsi Ty, to je celé. 🤪😃