Kepler

Proč se v lodní dopravě nevyužívá principu vzduchové vrstvy?

Nedávno jsem na TV viděl, že třeba torpéda vypouštějící vzduch na špici obtékají celé těleso a zamezuje tak hydrodynamickému odporu. Ruská torpéda tak prý lítají pod vodou až 300 km/h. Proč to nejde u velkých lodí? Stovky vzduchových trysek po celé délce lodi…

Odpovědět

Zajímavá 3 před 1751 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 9 příspěvků, nejnovější před 1750 dny

Nejlepší odpověď

Edison

Asi by bylo těžké to uživit vzduchem, bo by ti utíkal na hladinu. Jinak s tou rychlostí pod vodou… při dosažení určité hranice netřeba vypouštět vzduch na špici, bude stačit kavitační efekt. Jenže u toho hodně záleží na průměru a rychlosti.

V lodní dopravě se více uplatní katamarány a „rakety“: https://www.tour4u.sk/services/raketa-bratislava-viede%C5%88/ U těchto systémů netřeba přidávat vzduch. Jinak u lodí není příliš žádoucí cpát pod ni vzduch. Klesá vztlak a hrozilo by potopení lodě, což je jednou z pravděpodobných příčin záhadných zmizení lodí za určitých podmínek (může to způsobit třeba podmořský výron plynu). Zrovnat ak se loď neudrží na zpěněné vodě. Vztlak je strašná mrcha nejen pro letadla, u kterých teda vzniká na jiných principech.

Upravil/a: Edison

2 před 1751 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

Ametyst

Používá se princip vzduchového polštáře, v Británii se hovercraft využívá dodnes v osobní přepravě.
https://en.wikipedia.org/wiki/Hovercraft

2 před 1751 dny

0 Nominace Nahlásit

Dochy

Myslím, že toto má smysl až pro opravdu velké rychlosti. Omezí se tím tření mezi tělesem a prostředím. Myslím, že to ale pro malé rychlosti nen í tak podstatné. Velký průšvih u lodí ale není tření o vodu, ale to že je třeba tu vodu „rozrážet“ – vepředu před lodí rozhrnout, za lodí zas je třeba aby se co nejlépe uzavřela aby se tlaky před a za lodí rovnaly a tím bylo třeba překonávat co nejmenší sílu.

Co se týče problému se vztlakem (Edison) myslím, že to zde není problémem. To by byl průšvih v případě bubliny rozměrově srovnatelné s rozměry lodi. Pokud ale kolem trupu bude několik milimetrů až centimetrů plynu, který si navíc loď sama bude generovat není zde prostor pro to aby se loď někam propadla. Tenká vrstva plynu ten tlak vody v pohodě na loď přenese.

1 před 1750 dny

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

Kepler

Ametyst: máš pravdu, ale nejedná se o přepravu ve vodě, ale nad vodou. Princip vzduchového polštáře je využitelný jen na krátkých vzdálenostech a vojenských výsadků na plážích.

před 1751 dny Odpovědět Nahlásit

Dochy

Co myslíš tím, že je použitelný jen na malé vzdálenosti a vojenské výsadky???
Má své výhody a nevýhody, ale nevím jaks přišel na uvedená omezení.

před 1750 dny Odpovědět Nahlásit

Kepler

Protože se takto používá. Např. jako trajekt přes Kanál. Neexistují žádná zaoceánská vznášedla.

před 1750 dny Odpovědět Nahlásit

Dochy

OK, vyšší spotřeba.
Pak je také možná méně bezpečný při horších povětrnostních podmínkách, ale nenašel jsem k tomu informace…

před 1750 dny Odpovědět Nahlásit

Ametyst

Jistě, jak se píše ve wiki, může jezdit na souši i na vodě,na ledě, na blátě. „Nyní se používá po celém světě jako specializované přepravy pro pomoc při katastrofách, u pobřežní stráže, pro vojenské a průzkumné akce, a také ve sportu a osobní dopravě. Hovercrafty velikých rozměrů se používají k přepravě stovek lidí a vozidel přes kanál La Manche, zatímco jiné mají vojenské využití k přepravě tanků, vojáků a velkého vybavení v nepřátelském prostředí a terénu.“ Hovercrafty pendlují mezi ostrovem Wight a anglickou pevninou.

před 1751 dny Odpovědět Nahlásit

Kepler

Edison: jasně, vzduch vybublá, ale myslím si, že kompresor využívajíci zlomku výkonu motorů lodi by to hravě zvládl. Odpor při pohybu je zásadní. U zaoceánských lodí jde o statisíce kW, autu stačí výkon 50 kW aby jel 160 km/h a cyklistovi 1 kW, aby jel 50.

před 1751 dny Odpovědět Nahlásit

Edison

By ses možná divil. Největší problém u lodní dopravy je loď rozpohybovat. Pro udržení pohybu pak stačí zlomek výkonu. To je jako u železnice. Nejhorší je vlak rozjet a zastavit. Za normální přepravní rychlosti jsou jen hrazeny ztráty, které na rovné koleji a na nulovém svažení jsou opět minimální. Proto jsou tyto dvě dopravy tolik efektivní. K efektivitě přispívá pochopitelně množství přepravovaného nákladu.

před 1751 dny Odpovědět Nahlásit

Kepler

Jistě, zrychlení a zpomalení nejvíc žere. Ale u velké kontejnerové lodi, která jede pár týdnů konstantní rychlostí? Aha.

před 1751 dny Odpovědět Nahlásit

Edison

Já si tuhle o tom něco četl… Když jsem se zajímal o opravdu VELKÉ motory. Pro opravdu VELKÉ lodě… Ten odpor právě při konstantní rychlosti tak velký není.

před 1751 dny Odpovědět Nahlásit

Nový příspěvek

Zajímavé otázky v kategorii Věda