Proč se slunečnice otáčí za sluncem? Může za to růst stonku a rozmnožování.
Slunečnice se za sluncem otáčí od východu na západ a v noci zase zpátky. Ale jenom ta, která ještě roste. Vědci ukázali, proč dospělé slunečnice s otáčením přestanou a místo toho hledí všechny na východ.
Přes den za sluncem, ráno na druhou stranu.
Rostliny se snaží vydobýt si, doslova, lepší místo na slunci a používají k tomu různé mechanismy. Jedním z nich je propojení receptorů světla s růstovými mechanismy, tzv. fototropismus, tedy růst podmíněný světlem, který popsal již Charles Darwin. Pokročilejší variantou – kterou jsou známé právě slunečnice – je heliotropismus, tedy růst podle předvídatelné polohy slunce na obloze. Více:
Zdroj: https://www.id­nes.cz/technet/­veda/slunecni­ce-otaceni-za-sluncem-science.A160811_100­920_veda_pka
🙂

Viz opět otázky v archivu

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/odpovida-to-realite – zde jsem odpovídala z vlastní zkušenosti.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/opravdu-se-slunecnice-nataci-za-sluncem-i-v-prubehu-1-dne

Dochy vložil odkaz na stránku přírodovědců

https://www.pri­rodovedci.cz/zep­tejte-se-prirodovedcu/403

"Lidé si obvykle myslí, že květenství slunečnic jsou vždycky orientována směrem ke Slunci. To ovšem není pravda.

U slunečnic se každý den otáčejí za slunečním světlem listy a poupata (tedy mladá, ještě nerozvitá květenství). Poupata i plochy listů míří ráno přibližně k východu. Přes den sledují pohyb Slunce po obloze a díky tomu zachytí více světla potřebného pro fotosyntézu. Večer jsou pak otočeny na západ; většinou ne úplně, ale nemůžeme jim upřít snahu se západu aspoň přiblížit. V noci se pohybují opačným směrem, aby se před rozedněním vrátily zase na východ."

Upravil/a: annas

Nevím, jestli má přímý sluneční svit pro ty květy nějaký zvláštní význam. Pro fotosyntézu asi jen zanedbatelný. Ale dejme tomu, že jakýsi zatím nevybádaný přínos to pro rostlinu má. Přesto tu podle mého názoru jde spíš o něco jiného. Celá příroda je plná nejrůznějších „vrtochů“. Asi bych neměl použít takové škaredé slovo, protože je to krásné, obdivuhodné,… Sloní chobot, roh nosorožce, bodliny ježka, krunýř želvy, nejrůznější tvary ptačích zobáků,… podobně v rostlinné říši. Osobně pochybuji, že to všechno vzniklo bez ducha, -bez záměru a plánu.

Částečně se podle slunce orientují i květy některých dalších slunečnicových, jako čekanka, kozí brada východní,.. nebo i listy (locika kompasová).

Upravil/a: EKSOT123

Chjo, Keplere… Slunečnice se otáčí především za mnou! To proto, že jsem tak úžasně překrásný a vůbec! Pouze v případě že nejsem v jejich dohledu se zaměří na sluneční kotouč coby alternativní cíl, byť není ani zdaleka tak oslnivý, jako jsem já. :)

A teď se drž Keplere, slunečnicím to otáčení za mnou vydrželo dodnes, HEČ! A to navzdory faktu, že už je to dost let naz5, co se má břišní valcha záhadným způsobem transformovala do „slečna má nejvyšší čas se vdát, začíná to být vidět“ podoby. ;) :D :D

Užuž jsem chtěl napsat něco o jistém druhu inteligence rostlinstva. Jenže to by vylučovalo to, co napsal Aliendrone. Takže zase… nevím…

Nedělá to jen slunečnice – známá je tím třeba i locika kompasová, ta ale pro změnu otáčí své listy a chrání je tak před spálením poledním sluncem.
Proč se dospělé slunečnice už neotáčí, to je jednoduché – jsou ztěžklé semeny.

To dělá každá květina, ne? Slunečnice je možná trocha rychlejší, než ty zbylé. A taky je to u tak velkýho květu okatější. Ale zkus týdně točit kytkou na vokně (máš doma vůbec něco takovýho?). Uvidíš, jak jí tím po čase pokroutíš stonek! (;