Odpoveď byla označena jako užitečná

Jak to bylo s Kofolou je možné si přečíst v odkazu.

https://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:k0pl9Im­roZoJ:https://­www.novinky.cz/ve­da-skoly/196801-socialisticti-vedci-trumfli-kapitalistickou-limonadu-pred-50-lety-vznikla-kofola.html+&cd=3&­hl=cs&ct=clnk&gl=cz&cli­ent=firefox-b

V 60 letech před 50 lety na přímou objednávku nejvyššího československého vedení. Přísně tajné složení znalo jen pět lidí.

Během divokých 90. let minulého století zmizela střežená formule za oceánem. Zpátky se ji podařilo získat za mnohamilionovou částku v dolarech. Jeden z nejvýznamnějších československých objevů. Kofola.

Původně se tahle limonáda, jejímž úkolem bylo nahradit v myslích a hrdlech pracujícího lidu jiné, světoznámé kolové nápoje, měla jmenovat Kofokola. „To ale bylo příliš dlouhé a navíc vznikly potíže s registrací,“ vzpomíná její spoluautor Jaroslav Knap.

Základ Kofoly, sirup Kofo, vytvořil tým z Výzkumného ústavu přírodních léčiv v Praze pod vedením Zdeňka Blažka. Zadání znělo: připravte kolový nápoj z domácích surovin, nejvýš ze surovin dostupných ve spřátelených zemích. „Docent Blažek na úkolu pracoval už několik let předtím a nakonec se mu povedlo vytvořit bylinný extrakt z natě, kořenů a listů několika rostlinných druhů a s přídavkem kofeinu,“ vzpomíná Jaroslav Knap. Extrakt byl zapracován do malinového sirupu a přidávala se do něj další podstatná složka, karamelový sirup.

Jak se ze sirupu stala limonáda

Na 1. československém sjezdu lékárníků v Karlových Varech se Zdeněk Blažek seznámil s mladým Jaroslavem Knapem, čerstvým absolventem farmacie, který pracoval v opavském farmaceutickém závodě Galena n. p., jako technolog. Blažek zasvětil Knapa do nápojářské problematiky a v roce 1960 se Jaroslavu Knapovi podařilo přetavit Blažkovu recepturu do skutečného výrobního procesu"

"