Je to rozsáhlé vysvětlení. Podívejte se na stejnou otázku v odkazu

http://www.ptej­teseknihovny.cz/do­tazy/predlozky

Na této stránce najdete i odkazy na příručku jazyka českého.
–
"Jednoduché pravidlo, kdy užít předložky v(e)/do a kdy předložky na, dát nelze. Lze však popsat jisté tendence.

Pozorujeme, že výrazně přibývá předložky na zejména v žurnalistické češtině. U mnoha jmen ulic považujeme spojení s předložkou v(e) stále ještě za jediné, které je stylově bezpříznakové. Obecné pravidlo však formulovat nelze – záleží na konkrétním jménu."

Podle PSJC původní význam předložky na – byl na, nahoru, nad to – vyjadřuje směřování dovnitř něčeho n. též vzhůru; do něčeho.
Předložka v – znamenala často u – , vyjadřuje směřování dovnitř něčeho nebo. též vzhůru; do něčeho.

Jde o synonyma, částečně zaměnitelná, nejsou přesná pravdila, jak je uvedené v odkazu. Jde p tradici, historický vývoj atd.

Na předložku na se podívejte v odkazu.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-kdyz-se-chystate-navstivit-slovensko-tak-rikate-jedu-na-slovensko-ale-kdyz-slovinsko-tak-jedu-do-slovinska

Doplňuji:
U předložky „na“ opravuji jeden z mnoha současných významů – směřování na povrch, na vyvýšené místo n. k něj. cíli; polohu, umístění na povrchu, na vyvýšeném místě atd.

I když předložka na proniká i jinak, motivace významová, konkuruje si s předložkou v, jak je uvedené i v odkazu.

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=na&Hledej=Hle­dej

.. pravvidla .. o tradici …

více diskuse

více diskuse

Upravil/a: annas

No tobě to nezní blbě ?