Těžko říct, jak přesně spojení vzniklo. Lidé se obraceli k bohu z obavy, leknutí, když mu chtěli poděkovat nebo si postěžovat, nebo se na něho odvolávali atd.

Takže je to citové vyjádření pocitu, obav, ledknutí, uspkojení, žalosti atd.

Pro živého boha " je prostředkem k zesilování slovesného děje (zdůrazňuje jej, zesiluje zápor, označuje hojnou míru něčeho apod.)"

Podle PSJC

Ani za živého boha ti nerozumím – zdůrazňuji, zesiluji, dovolám se boha, že mám pravdu atd. .

Možná proto,že podstata živého boha by byl fenomén a něco neskutečného.Bůh nemůže být živá bytost protože by tím popřel sám sebe a svou existenci.

Když něco ne – ‚ani za živého boha‘ , tak to ne (neberu,nedám,ne­koupím,neudělám,ne­prodám) platí i v případě zázraku, že by se přede mnou ‚živý bůh‘ opravdu objevil..
Slyším často, jak vzniklo netuším…

Upravil/a: johana 56

Možná tahle dívčina by to věděla.
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/poznate-pisnicku-podle-melodie
Ale taky protože,mrtvého taky nikdo neviděl.

Upravil/a: anonym

Předpokládám, že Bůh by měl žít věčně, pokud tedy něco vyloučím na dobu Božího života, tak to vylučuji na vždy. Je to trochu idiom stejně jako „ježkovy oči“. NEPTEJ SE MĚ JAK VZNIKLO : ježkovi oči 🙂