Proč se neustále navrhují a staví drony s větším počtem vrtulí?

Laicky myslím, že ide o lepšiu aerodynamickú stabilitu a rozloženie sily.
Všimnite s, že s počtom nosných prvkov sa mení aj tvar dronu. Tým aj jeho ovládateľnosť. Tak, ako kedysi na automobile stačila jedna rýchlosť dopredu a jedna dozadu. A dnes by ste s takým vehyklom ani nevyšli na cestu. Viac prevodových stupňov umožňuje „čistejšiu“ jazdu. Podobne je to aj s dronmi a počtom ich hnacích jednotiek.
V prípade dronov nejde o vizuál a optickopocitový efekt ako u teplákov, ale o zlapšenie letových vlastností.
Ozaj, načo majú autá 4–6 kolies, keď by stačili 3? 🙂

Podle mne to souvisí s problematikou stabilizace za letu a výrobní komplikovaností (potažmo cenou a spolehlivostí) rotorové hlavy.

Běžná rotorová hlava s kloubovým zavěšením listů u jednorotorového vrtulníku je složitá (tedy i drahá a s vyšší pravděpodobností poruchy), podléhá rychlému opotřebení. Systém se 2 protiběžnými vrtulemi nad sebou sice efektivně eliminuje klonivý moment rotoru i nutnost potřeby ocasního rotoru nutného ke kompenzaci reakčníno momentu hlavního rotoru (o jeho využití k řízení nemluvě), nicméně právě tento druhý důvod, řízení, tedy rozdělování momentu mezi 2 nad sebou protiběžné vrtule o5 zvyšuje komplikovanost agregátu – připočti dvojnásobně komplikovanější hřídel hlavního rotoru.

Drony používají jednoduché PEVNÉ zavěšení, přičemž ovládání každého rotoru (jeho motoru) je samostatné, obvykle je rotor připevněn přímo k hřídeli elektromotoru. Právě možnost jednoduchého přímého samostatného ovládání rotorů (jejich motorů) u dronů je to pozitivum, proč se to tak dělá. Zajisté by šlo použít i jednomotorový systém, který pohání více rotorů, ovšem představ si tu komplikovanost rozvodu momentu k jednotlivým rotorům, zvláště pokud tento má podléhat nějaké regulaci (řízení). Oproti „blbé pevné vrtulce naražené na hřídel elektromotoru“ je to celkem komplikované a drahé drámo, o spolehlivosti nemluvě.

Jo a to navyšování počtu rotorů souvisí s účinností vrtulí (efektivitou přenosu hybnosti na vzduch v souvislosti s vlastní hmotností a výkonem agregátů). V určitých letových režimech je to výhodnější, ale pro přesné důvody si raději počkej na názor konstruktéra. :)

Takže jako obvykle > za vším hledej buď ženu NEBO jako v tomto případě prachy! ;) :D :D

Problematika rotujícího nosného křídla není tak jednoduchá, jak se na první pohled laikům jeví, ale je DOST zajímavé si o tom něco přečíst, namátkou https://heli.pe­likandaniel.com/?sec=pa­ge&id=5

Dobrá otázka. :)

Klasický vrtulník

• jeden hlavní rotor plus malý kompenzační rotor na ocase
• natočení řídíš naklápěním listů ocasního rotoru
• směr a rychlost letu (vč stability při visu) řídíš naklápěním listů hlavního rotoru
• při poruše čehokoli z toho jseš v …

protiběžné vrtule:

• dva velké rotory řeší problém natáčení
• řízení a stabilizace řešena naklápěním listů rotoru
• musíš řešit možnou vzájemnou kolizi listů rotoru
• pokud cokoli z toho selže, jseš v …
• jedna z nevýhod je vyšší hluk (při míjení těch protiběžných listů)

hexakoptéra:

• 6× stejná jednotka – výhoda pro údržbu (opakovaně použitý stavební prvek) – ok máme varianty 3× levý, 3× pravý běh
• řízení změnou rozložení výkonu
• výpadek jednoho rotoru by měla elektronika zvládnout změnou distribuce výkonu
• nemusíš tolik řešit tuhost listu (že se u klasického vrtulníku list se značným omezením na vlastní váhu a několikametrové délce nezlomí považuju skoro za zázrak)
• nemusíš pravděpodobně řešit stabilitu při visu, zvláště v malých výškách (jeden z problémů vrtulníků je že mohou zůstat v „bublině“ vzduchu který si sami rotorem roztočili – ten vzduch je pak nenese, protože má vůči listům malou rychlost)

Závěr: Je to zkrátka mechanicky a fyzikálně bezpečnější a jednodušší – na úkor elektroniky a řízení ta se musí poprat s případnými problémy…

IMHO se jedná o řešení problému poruchy motoru. Multi koptéra s minimálně pěti rotory zůstává schopna letu a manévrování i při výpadku jednoho motoru. Šestirotorová pak má výhodu v symetrii. Stroje s osmi či šestnácti rotory jsou již jen konstruktérskou exhibicí.