Proč před miliony let rostly zvířata i rostilny do obrovitých rozměrů?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Změna velikosti souvisí s tím, jak se podmínky na zemi měnily, zvířata i rostliny reagovaly na změnu v životním prostředí. Třeba změna teploty, chladnější či teplejší klima – chladnokrevná x teplomilná zvířata -vyšší obsah kyslíku ve vzduchu, větší prostory na zemi, velikost rostlin vyhovovala velikosti zvířat atd.

Některá zvířata lidé vyhubili, jiná vyhynula, v další generaci vyrostla menší. Třeba v době „křídy“ vyhynuli dinosauři, Takže pro jejich další vývoj do obrovských rozměrů existovala pak už krátká doba ve srovnání s tím, kdy žili atd.

Něco v odkazu

https://animal­s.howstuffwor­ks.com/extinct-animals/why-were-prehistoric-animals-big.htm

https://slate­.com/news-and-politics/2009/02/how-did-prehistoric-animals-get-so-big.html

Upravil/a: annas

Mj. proto, že ve vzduchu byla podstatně vyšší koncentrace kysličníku uhličitého, než dnes. Ano, toho kysličníku uhličitého, kvůli kterému se dnes zakazují auta. A taky klima bylo celkově teplejší než dnes. Ano, to klima, proti kterému se dnes bojuje (za cizí peníze).

Byla to jiná zvířata a měli pro přežití vhodné, dnešku odlišné podmínky. S gravitací to nemá nic společného.

Podám odpověď, jak to vidím já, která si nečiní nárok být zaručeně vědecká a přesná. Nicméně tak nějak z toho, co jsem kde četl, udělal jsem si na tuto otázku nějaký názor. Dobrat se „oficiální“ odpovědi lze přes vyhledávač.

Je známo, že druhy, které proniknou do nějakého nového prostředí, kde není konkurence, se vyvíjejí zpočátku do větších rozměrů. Potravy je všude dost, vás nikdo sežrat nechce, tak není důvod proč se žinýrovat a zůstávat připrclej. A tak to bylo zřejmě s prvními obratlovci, kteří pronikli na souš a přestali být závislí na vodním prostředí (jako před nimi obojživelníci) a mohli začít obsahovat rozsáhlá území celých kontinentů. U rostlin je to tak, že ta rostlina, která přeroste druhou, získá více slunečního světla, tyto závody ve výšce dnes stále vedou stromy. Tenkrát je vedly rostliny příbuzné dnešním přesličkám, kapradinám atd. Takže to bylo všecko balšóje. (Ovšem domnívám se – musel bych se podívat – že dinosauři a obří přesličky byli na Zemi ve zcela jiných dobách, ale to je vlastně fuk). Nu a když tady do toho práskl ten asteroid, tak to co bylo velké, mělo nejspíš fatální problém přežít, poněvadž jedním z efektů toho dopadu bylo ochlazení v důsledku zatažení oblohy po celém světě prachem. Ještěři neměli termoregulační mechanismus, nedovedli udržovat stálou teplotu. A to asi byla velká příležitost pro savce, kteří byli mnohem menší a na nové podmínky se dokázali lépe adaptovat. V následném vývoji došlo zřejmě k nárustu rozmanitosti, každý druh musí o svoji niku bojovat a nějaké rozmařilé budování obřích těl zřejmě není výhodné. I když dnešní sloni, plejtváci apod. to jsou taky pěkní cvalíci.