Proč nebo jak vznikl tento výrok?

Znak chudoby. V době, kdy úsloví vzniklo, byla zřejmě sůl ještě velmi drahá, cena se vyvažovala zlatem. Sůl se používala i ke konzervaci postravin, ale i na léčení.

Proto nebylo snadné sůl koupit a uvařit tu nejlevnější léčivou polévkou česnečku, na níž se svařila voda se solí, přidal tuk a česnek. Česnek si mohli vypěstovat, nějaké zvíře se také našlo, ale sůl se musela koupit.

Takže dotyčný si nemohl polévku uvařit, protože neměl peníze na sůl.

Upravil/a: annas

Jako že je úplně švorc. Slaná voda je to nejlevnější, co může být.

Soľ, zrnká, ktoré presýpate pomedzi prsty… Navonok lacná, veď v moriach jej dosť a v soľných baniach sa jej tiež nájde. Ale vráťte sa do čias, od praveku do stredoveku, keď k moru bolo ďaleko a kamennú soľ bolo treba v pote tváre dobýjať, keď kopáči žili krátky a ťažký život a dopravovať sa musela dlhými „soľnými cestami“ na povozoch, alebo loďami. Vtedy bola soľ drahá a tí najchudobnejší na ňu zdroje nemali. Vtedy vzniklo: „je taký chudobný, že ani na soľ nemá“, nieto aby si ešte solil aj vodu. Vtedy používali bylinky na prichutenie polievky, v dnešnej dobe takú polievku by asi nik nejedol.

Upravil/a: led

Zřejmě to řekl chudý obyvatel nějakého přímořského státu.

Jednoznačně nesouhlasím s těmi co tu předhazují vysokou cenu soli. To by celé to úsloví postavilo na hlavu. Slaná voda je levnej základ pro alespoň nějaké (i když pouze dočasné) přežívání – kromě vody dodá alespoň základní minerály. Slaná voda je levnější než voda a kus chleba. O vodě a chlebu je možné přežívat poměrně dost dlouho. (a v chlebu je dost soli na to aby už ta voda solená být nemusela)