Odpoveď byla označena jako užitečná

Názvy souvisí s českými příponami a základem slov, od nichž názvy měsíců i dnů v týdnu vznikly.

"Názvy měsíců se objevily v juliánském kalendáři, ale čeština si je přizpůsobila slovanskému způsobu.

Mají jména vesměs slovanského původu, asi až z doby praslovanské. K mezinárodním názvům přešli Slováci, Lužičtí Srbové, Bulhaři, Makedonci, Rusové – januarius (vždy první), februarius, martius (třetí)

Všechny názvy jsou mužského rodu, jen září je rodu středního. Ve.e staré češtině i tento název byl rodu mužského, od původu zněl zářuj. Byl to „měsíc za říjnem“, staročesky řůjnem od slovesa řůti, které se do dnešní češtiny změnilo do podoby řvát, které se jinak časovalo.
http://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:aP­kZoOZTKZgJ:kcjl2­.upol.cz/krobo­tova/aktuality­.doc+&cd=5&hl=cs&ct=clnk­&gl=cz

Dny – něco je ve stejném odkazu. Zase souvisí se základem slov a tvořením slov nových.

"Jde o prastarý různý výklad bible a z něho různé pojmenování dnů v týdnu. atd. " I když týden začíná různými dny.

Asi jsme se, my Češi, poněmčili, ale v tom září to nějak nevyšlo!

A co když se na to podívám takto. Pondělí – Pon dělí. To je holá věta, nevím, co je pon – nějaký číňan. Úterý je podle ruského vtaroj – to je přídavé jméno. Středa – střed a. Tedy ten střed a, jako spojka. atd, Neděle nemusí být ta, ale ne děle, děle jako tele. U měsíců , je zajímavé, že čeština, polština, irština a možná nějaké indiánské jazyky mají speciální názvy měsíců, ostatní evropské státy i například arabové používají názvy podle latinské terminologie. Rozebírat se do může – je ten měsíc, proto názvy jsou také maskulina.

…protože by to blbě vypadalo,když šla Maruška pro jahody,kdyby ji tam zahřívala ženská,nezapoměň,že tehdá by to bylo trestný…

jinak:
prvním dnem týdne je neděle,od slova nedělat,Pondělí je den po neděli,atd.

Slova označující měsíce patří do skupiny podstatných jmen a každé podstatné jméno má v češtině svůj gramatický rod. Vývoj jazyka a jeho konvence jsou velmi složité a ovlivňuje je řada faktorů, včetně historie, kultury a zvyklostí.

Měsíce jsou označovány mužským rodem, zatímco dny v týdnu se dělí na mužský a střední rod. Důvodem pro to může být několik věcí.

Jedním z možných vysvětlení je, že měsíce jsou pojmenovány po konkrétních osobách nebo věcech. Například ledna je po ledovcích, září znamená návrat školáků do škol – tedy nějakou činnost. To by pak mohlo vysvětlit, proč jsou měsíce pojmenovány mužským rodem.

Dny v týdnu naopak označují konkrétní body v čase, může tedy dojít k rozdělení na různé gramatické rody v závislosti na tom, jak jsou tyto body vnímány – pondělí (začátek týdne) je středního rodu, zatímco pátek (konec pracovního týdne) je mužského.

Je také možné, že konvence pro pojmenovávání měsíců a dní v týdnu vychází z historických nebo kulturních tradic, které již nejsou aktivně vnímány.

Nicméně je třeba poznamenat, že konkrétní důvody pro tyto rozdíly v gramatickém rodu jsou spekulativní a často se v nich odráží složitost a mnohovrstevnatost jazyka.