Proč naši předkové zakládali města a vesnice – obce v záplavových oblastech při potokách a řekách ? Dřív povodně nebyly?

Původně se zakládali sídla hlavně tam, kde byl dostatek vody. Povodní možná bylo méně, lépe se obhospodařovala krajina, která pobrala více vody. Původní osídlení nebývalo nikdy těsně u břehů řek a potoků, kde hrozily záplavy. To až pozdější dostavování se rozšířilo i do takto postihnutelných oblástí. Těch důvodů by samozřejmě byla ještě celá řada.

Vvesnice se stavěly u řek, protože je to zdroj vody a ta je k životu nepostradatelná – vodovod přišel na svět později. Leč dříve lidi měli rozum a nestavěli v záplavových oblastech – ale holt tam jsou levnější parcely (proč asi), tak se tam teď staví. Nicméně záplavy bývaly vždycky, akorát ne tak často, ale s jarním táním přícházely.

Dřív povodně byly,ale dřív taky byla normální zima,normální jaro,normální léto a taky normální podzim,ne tak bláznivé počasí jako v posledních letech.I když bylo v zimě hodně sněhu na horách,tak jaro přicházelo pozvolna,teď sice není skoro žádný sníh,ale furt prší,takže si vyber.

Záplavy dříve bývaly, ale tím jak člověk čím dál více kácí lesy (zadržují vodu), staví na jejich svazích lyžařské vleky (po sjezdovkách voda rychleji steče), zabetonovává ornou půdu a staví velké haly s velkými střechami (čili voda steče po střeše do okapu a pak do kanalizace a nemá se kam vsakovat),staví dálnice a kolem nich kanalizaci, tak bude přibývat více povodní.A to je všechno důsledek lidí, kteří se honí za penězi na úkor přírody.

Povodně byly,ale ne v takovém rozsahu jako dnes.
A souvisí to s regulacemi toků a změnou klimatu.
Dneska mrzne tam kde nemrzlo.Sníh padá tam kde nikdy nepadal.Tornáda jsou mohutnější a častější než dřív,etc.etc.etc.

Povodně byly vždy. Proto také paměť lidí mluví o desetileté vodě, padesátileté vodě, stoleté vodě. Nebyla regulace řek, nebyly přehrady. Domy se stavěly zásadně mimo záplavové oblasti, ovšem postavením přehrad a hlavně regulací toků se poměry na řekách změnily, koryta řek byla napřímena a prohloubena, takže se průtok zvýšil, v období záplav nad únosnou mez, čemuž zase měly zabránit přehrady. Běžnému koloběhu vody (jarní tání, retence vody v době sucha) vodní díla pomohla, mimořádné události se sice v plánech objevily, ale občas se příroda i přes veškeré výpočty vymkla kontrole. Velkou chybou bylo mimo jiné zmenšení oblastí mokřadů, oblastí v bezprostředním okolí břehů, kam se voda mohla volně rozlévat, aniž by ohrozila obydlí. Mokřady ovšem byly hospodářsky nevyužitelná půda (podmáčená, tráva se nedala využít ani jako krmivo, stromy zde nerostly), jejich odvodněním se získala pole či pastviny, ale zároveň se ztratily důležité biotopy, které právě v mokřadech prospívaly (zoologické, např. čolek, i botanické).
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Mok%C5%99­ad