Proč naše společnost neuznává po generace stanovenou úlohu ženy ve společnosti a rodině a sjednocuje ji s rolí mužů?

Jsou to uměle vytvořené problémy, k čemuž ve velké míře přispívá EU. Případně se někdo „zblázní“ v USA a pak se najde mnoho dalších, kteří se toho chytí a už to jede. Vždy se najde někdo, kdo chce být papežtější než papež.

Protože to není podstatné.

Jsou kultury, ba byly dokonce i civilisace, které jsou matriarchální, a fungují. Naše slavná civilisace chcá do plenek. Když Číňané, za dynastie Han, obsadili Nam Viet, nelíbilo se jim, že se Vietové tetují a mají krátké vlasy. Tak jim zakázali se stříhat a tetovat. To bylo v 95 roce panování dynastie Han Chao, která začala panovat v roce 206 př. kř. let., tedy v roce 111 př. kř. let, a jak vidno, Vietové už měli nějakou civilisaci, dosti vyspělou, když se stříhali a tetovali. Tady nebylo nic, tady byl prales, o nějaké civilisaci u nás se můžeme bavit až někdy ve 13. století a pralesy u nás zmizly až v 18. století (protože století kočárů, stavěly se silnice a vznikaly první manufaktury).

To, co bylo, bylo, nezměníš to, jediné, co s tím můžeš udělat, je se z toho poučit. Nebylo líp, nebylo hůř, prostě to bylo jiné. Dřív bylo absolutně nemyslitelné, aby ženská chodila do práce, tedy až na námezdnou sílu nejnižších vrstev, ale tam makaly i děti, že. Společnost na to nebyla připravena, domácnost nebyla osvobozena, všecko se dělalo ručně, takže by to ani nebylo praktické. Bylo to, prostě a jednoduše, jiné, protože byla jiná doba. Nebylo to lepší, nebo horší, jen jiné.

Tabu padlo s WWI, ale až po WWII se začaly ženské plnohodnotně zapojovat do pracovního procesu.

Zákonem celého vesmíru je pohyb. Co stojí, neexistuje, ani po smrti se nezastavíš, leda tak v mrazáku. Jakmile tě uloží do země, okamžitě se s tebou začne něco dít, hnilobný proces, gmyz, pořád se něco děje. Nic z tebe nepřijde vniveč, voda se vssaje, nebo odpaří, organický materiál rozloží, je z něj hummus, postupně se rozloží i největší kosti v těle.

Taky dneska nepereš na valše jenom proto, protože to tak dělali předci, nenosíš boty shodné pro levou a pravou hnátu, protože se tak dělaly až někdy do polovice 19. století, a je to tradice a nenutíš ženskou nosit ručně šité šaty z koberce.

Celý problém evropského člověka je v tom, že přemýšlí nad tím, nad čím není potřeba přemýšlet. Charakterisuje se, hnípá se v sobě, namísto, aby žil.

Takže máme modelové situace: chlap i ženská vydělávají cca stejně, oba tráví v práci cca stejnou dobu, ale o domácnost se stará z 99.99% ženská. Chlap jenom hlídá děcka, pokud mají šichty na přeskáčku. Znám i model, kde vaří tchýně, protože ženská to neumí.

Chlap vydělává podstatně více, než ženská, což je „ideální“ situace, protože to odpovídá společenské konvenci. Ženská se stará o domácnost, chlap maká, akorát fotra si děcka – většinou – moc neužijí.

Nejhorší situace je, pokud ženská vydělává podstatně více, než chlap. Taková ženská, toť chudák, často je sama, protože najít chlapa, který vůbec přenese přes své přebujelé ego, že ženská může vydělat víc, než on (co tomu řeknou chlapi na pivu, že?), je dosti těžké, a prakticky nemožné je, aby našla chlapa, který bude dělat podstatnou část prací v domácnosti, protože ona, má-li si udržet tu práci, na to nemá čas. Přitom znám spoustu chlapů, co jim v pětatřiceti vybírá oblečení maminka, a uklízí jim pokojíček. Jim by ani ty předsudky nevadily, akorát že oni umí kulový hovno, jo, jim se musí navařit, vyprat, a ještě vydrbat záda.

My víme velmi dobře, že dítě potřebuje minimálně jednu osobu, která jej bude milovat (a to skutečně, přetvářku dítě vycítí) a bude se o něj starat, a že k harmonickému rozvoji osobnosti potřebuje dítě ženský i mužský model, bez ohledu na pohlaví. A je jedno, že to je např. matka a děda, nebo otec a babička. Pokud otec maká v práci tak, že ho děcko ani nevidí, není to dobře.

Celý problém je v tom, že nechceme převzít odpovědnost za svůj život, naučit se konstruktivní kritice, diskursu a spolupráci v interpersonálních vztazích a necháme si do života žvanit někým (něčím), kým nemáme. A je jedno, jestli je to nějaká konvence, tyranská tchýně nebo rádoby radou pomocný kamarád.

Upravil/a: Filip84

Biologické funkce nikdo nemůže zpochybnit, to je dané (biologický muž nikdy neporodí dítě). Naopak společenské role jsou jen konvence, ty se mohou změnit (jsou živočichové, kdy mláďata krmí převážně samec atd.). Právě proto se rozlišuje pohlaví (ve smyslu biologického) a gender (ve smyslu společenské role a sebeuvědomění).

Máte na mysli vrátiť časy kňažnej Libuši, než Přemysl Oráč nastúpil na kniežací stolec, alebo nástup krutovlády mužov po smrti Libuše a následnej „Dívčí války“ pod velením Vlasty, za čias Ctirada a Šárky?
Myslíte si že rozum žien a ich city sú pod úrovňou citu a rozumu mužov?
Nemýľte si pohlavný rozdiel so spoločenským rozdielom. Dnes ešte pretrvávajú mýlne domnieky, že žena je spoločensky menej hodná než muž, ako vyznieva z vašej otázky.

Řeknu vám to hezky česky od podlahy: „Kdyby nebyly ženy, nebyli by ani muži“

Ony mají ženy ve společnosti/rodině „stanovenou úlohu“? ;D Máte na mysli plození dětí? Nebo matriarchát?
I ve zvířecí říši se starají o potomstvo samci. U nála druhů ve zvířecí říši pouze/hlavně sameček.
Někteří muži v sobě mají více „otcovského pudu“, než ženy toho mateřského. Kromě kojení jsou mnohdy schopnější a schopní, stejně jako matky.
Domácí práce zvládají muži i ženy stejně dobře, pokud mají zájem. S tím nemá genetika nic společného. Každý si to udělá/zařídí, jak chce, jak mu to vyhovuje. V tom není daná, žádná ženská nebo mužská úloha.