Měli jsme dvě tety, které žily v Argentíně (nevím přesně kde), byly u nás na návštěvě v Prostějově. Byl jsem tehdy ještě dítě, ale pamatuji si je, sice mlhavě, ale zaujala mne jejich zvláštní řeč s divným přízvukem. Táta mi to později vysvětlil, říkal, že to jsou potomci přistěhovalců, z ČSR, kteří někdy kolem roku 1830 emigrovali do Argentíny, Paraguaje i Uruguaje. Co je k tomu vedlo? V tu dobu to musel být riskantní podnik, byla to nebezpečná cesta, jelo se tam lodí kdovíjaké kvality a kdovíjak dlouho. V tom čase tam také probíhala občanská válka. Také jsem si vzpoměl, že svého času byla jedna paní (potomek těchto přistěhovalců) v TV, pořadu „Výměna manželek“. Ta mluvila celkem obstojně česky.
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? anonym, annas, aliendrone před 1111 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
ˇObecně šlo o emigraci do USA, nejen do Jižní Ameriky. Znám
z vyprávění, že šlo o ekionomickou emigraci – část odešla za
„velkou louži“, jiní zvolili U krajinu či Volyň. .
Existuje emigrace náboženská, ekonomická a politická či
politicko-ekonomická. .
Hlavní proudy vystěhovalectví směřovaly nejdříve do zemí habsburské monarchie, především do Vídně a Vojenské hranice (Slavonsko, Banát). V polovině 19. století začalo také hromadné vystěhovalectví do USA, trvalo po celou druhou polovinu 19. století a pokračovalo ještě v 1. třetině 20. století.
Ve druhé polovině 19. století se vystěhovalecký proud obrátil také do Ruska, zejména na Volyň. V prvních desetiletích 20. století vystěhovalectví z českých zemí zasáhlo rovněž Francii, Belgii, Německo, Kanadu a Latinskou Ameriku, nedosáhlo však masovosti emigrace v 19. století.
Po druhé světové válce naopak došlo k reemigraci části zahraničních krajanů – v rámci organizované akce to bylo 200 tisíc krajanů – Čechů a Slováků.
3. V poúnorovém a posrpnovém období se setkáváme s novým charakterem české emigrace, a to odchodem z politických důvodů (u části posrpnové emigrace ovšem působily i motivy ekonomické). "
0 Nominace Nahlásit |
Si nejspíš museli dávat bacha na Bacha. Kvůli němu zavírali spisovatele do horských podniků.
0 Nominace Nahlásit |
Za prací. Většina vystěhovalců se vyznala v zemědělství a tam byla možnost získat půdu. Jižní Amerika přišla v podstatě na řadu po Severní Americe. Nebyla práce, tak se lidé vystěhovávali. Nebylo to jen na našem území, ale v podstatě celá Evropa, včetně Ruska. Po určitém čase se i z rodné řeči vytrácí přízvuk, pokud svůj jazyk pravidelně nepoužívají.
0 Nominace Nahlásit |
Bída a naděje. Stejný důvod jako u většiny dnešních imigrantů. 1830 a ČSR ? Rakouskouhersko jako 1. republika. Prašť jako uhoď. Bídu odstranila až poválečná ČSR.
0 Nominace Nahlásit |
Ona ta chyba j i v nadpisu, to už neopravím, co se dá dělat. Našel
jsem celkem zajímavé povídání o Argentině. To je tam teda míchanice
národů, něco jako Babylon:
file:///C:/Users/asus/Downloads/Compatriotas_informacion_ampliada.pdf
odkaz je špatný, zkusím znovu:
file:///C:/Users/asus/Downloads/Compatriotas_informacion_ampliada.pdf