Proč mají lidé v ČR tak malé platy?

Ivzez… nemají. Vysvětlím: Když vidím Západní firmy, tak se s počátkem pracovní doby začíná pracovat, kdežto u nás se tak tak prochází píchačkama. U nás se po příchodu dá ještě kafe a přečtou ranní noviny. Mezi devátou a desátou je svačinka. V Něm. taky, ale u nás to je hodina, zatímco v něm tak 15 minut na kafe s cígem. Na oběd se v Něm. odchází ve stanovený čas. A to se umýt, zatímco u nás je „příprava na oběd“ tak půl hodiny předem. Podobně to vypadá po obědě. Když se odchází, tak v Něm. s koncem pracovní doby odpadává nářadí z rukou, zatímco u nás se lidi mačkaj u píchaček.

Nesouhlasím. I u nás musí být zaměstnanci před začátkem pracovní doby na svém pracovišti a hned od začátku pracovní doby pracovat. Chce-li si někdo před prací přečíst noviny a dát kávu, musí přijít dříve → tak, aby obojí stihnul před začátkem pracovní doby.

„Svačina“ není mezi devátou a desátou. Dobu přestávky na oddech
a jídlo určuje zaměstnavatel.

Ani u nás neexistuje „příprava na oběd“ a z pracoviště zaměstnanci odcházejí až po skončení pracovní doby.

Zatímco Vy znáte (nebo jste to někde vyčetl?) pracoviště, kde lidé začínají pracovat až po přečtení novin a vypití kávy, znám já pracoviště, kde lidé začínají pracovat 30 minut před oficiálním začátkem pracovní doby (např. prodavačka musí nakrájet sýry, uzeniny, …) a končí nejméně 30 minut po skončení pracovní doby úklidem pracoviště, přičemž jim zaměstnavatel ani jednu z obou půlhodin nezapočte do pracovní doby…

Znám… Osobně a ne z jednoho pracoviště. On je podstatný rozdíl to, co je stanoveno a jak to reálně chodí. Zejména u nás tomu tak je. Tu přípravu na oběd jsem dal do uvozovek zcela záměrně právě proto, že nic takového neexistuje, leč zaměstnanci to velmi rádi provozují. Svačinka bývá samozřejmě různě. V jednom podniku to chodilo tak, že před halu přijela dodávka, zatroubila, dělníci se seběhli, narychlo sdlábli poblíčičku a šli makat. Žádný kafíčko… Ve Švýcarsku podobně jezdil pekař po provozovnách. Ještě podotýkám, že podobná praxe je i v Poslku, bývalém NDR, v některých částech Rakouska a jistě i jinde. Ve Vídni bylo kouzelný z okna pracoviště, kde jsme připravovali prototyp tramvaje na předání s doladěním parametrů pozorovat, jak před třetí hodinou stojí řada aut před vrátnicí a s úderem třetí se závora zvedla a všechny nejbližší silnice byly okamžitě ucpány. Píšu z vlastní zkušenosti, co jsem při svých cestách po Evopě viděl na vlastní bulvy.

No, on bude zásadní rozdíl v soukromém a státním sektoru. Pokud byste měl ze svého platit bandu povalečů, s návyky jaké popisujete, tak byste zkrachoval.

Nicméně s podobným nešvarem jsem se setkal i v zahraničí, stačilo se dívat z okna hotelu na kanceláře nejmenovaného úřadu a „makající“ úředníky. Novinky, svačinka, kafíčko, v jiné kanceláři brouzdající paní po internetu (o nepracovním obsahu nemusíte mít pochyb), atd.